FOTOTERAPIE Pošetilostí :

 

Podle nového nařízení Vlády dostali výjimku prodejci zbraní a střeliva (pokud ve stejném obchodě mají regály s hračkami, máte smůlu, naopak AK-47 teď s mimořádnou slevou, jsou přece Vánoce). Z toho dovozuji, že ani zdejší vybíjená není nařízením vlády dotčena a máme vlastně tady kliku, že si nehrajeme ale vybíjíme. Než na to přijdou, tak rychle krátce zopakuji pravidla: Vybíjí se jedna fotografie ze čtyř. A která, to záleží na každém kdo se aktivně zúčastní. Všechno je přece subjektivní a snad i popsatelné🙂 Kvíz na závěr vybíjení: a- Klásek fotografující ledňáčka v Hradci Králové v Šimkových sadech b- Náruživý fotograf který bez toho nemůže být ani na Štědrý den c- Pf2021 Závěrem: Po roce jsme se opět stali všichni na pár dnů křesťany co uvažují nad tím co bylo a hlavně co bude, jako bych Zjevení ani nečetli. A jsou těch různých úvah plné noviny, plné televize, blogy, internetové stránky všech snad mediálních paláců co jich tu máme. Abych neboural partu, přidám se tak s jednou úvahou ...

  A manželce pod stromeček dveře do kuchyně s výdejovým okénkem... A tchyni  pilku ocasku + tři pilové plátky navíc... A...

Tak se ještě šestkrát vyspíme, snad i probudíme, zajedeme na jeden antigenní test a pak nastane ta chvíle, to překvapení. Pozitivní, protože pozitivní. Stužkou obalený balíček pod smrčím, či ještě ušlechtilejším jehličím. Nastává totiž čas (ne)vhodných dárků. A tím bude pro mnohé z nás nový fotoaparát, nový objektiv, nový celý set, Eizo k tomu. Photoamatérův svět. Tedy cesta k ještě lepším fotografiím, technicky zdařilejším, k  rozhodujícím okamžikům  bystřejším, umělou inteligencí obdařenějším i pixely ještě megapixelovějšími a fullframovatějším než toho byla schopna ta loňská vánoční hvězda. Fouňa už body nesrazí. Než ten čas nastane dovoluji si předložit ještě jednu vybíjenou. Nemá žádná nová, ještě lepší pravidla.  Není se v tom směru ani na co těšit.  Nepřekvapím, nic v tom směru pod smrček nechystám. Jak jinak než u Hanušovic🙂 XXXL Lutz street photo 😊 Ovčárna kterou už dávno všichni opustili...pochopitelně čtveráci do čtverce... Zelená, zelená...kon...

 

197, 198, 199, 200 ...k takové až nečekané metě tu došlo. K Dycky v pátek (a o víkendu) se tu scházíme už po padesáté.   Tedy dvě stovky fotografií v součtu těch padesáti víkendů. Nebylo to plánováno a ani teď nebudu plánovat kam se ta padesátka ještě posune. Konec konců, ten rok ukázal, že plánování se často míjí s realitou. Představa v daném čase zanášená do plánu je rozbita takovým či makovým v tu chvíli ještě neznámým opatřením. A kdo ví, která a jak zasáhne i tady to moje Dycky v pátek . Fakt je ale i to, že vybíjená bez následné interakce s divákem by neměla žádný smysl a záměr "tak se každý pátek koukněte, co jsem v posledních dnech vyfotografoval" mě nijak neláká. Nicméně s ohledem na to výročí jsem pojal dnešní výběr fotografií přece jenom trošku netradičně. Dílem tím, že všechny fotografie jsou pořízeny tady v našem Cetral Parku a dílem lovením  v kalných vodách, možná až příliš při břehu invence se držíce.  Pokud uslyším, že to podrazilo úroveň výběru, snesu ...

  ...a jak nás to časem přešlo...

Je čtvrtek dopoledne. Sedím u lazebníka. Tedy sedíme tu na patnácti metrech čtverečních bok po boku, rameno na rameni jak při nástupu na vojenskou základní službu. Mám číslo 24. Momentálně krátí vlas číslu pět. Vytahuji z tašky tablet a začínám psát Dycky v pátek jako každý čtvrtek. Z jakéhosi dávného zařízení pochybné pověsti zní Láďa Mišík a žádný Hudeček ale Hrubý. Lazebník , asi tak v mém věku (asi všichni jsme tu tak nějak co čekáme i na těch pět tisíc, ti co nečekají chodí za 500kč do Berber  go go šopu) nastavil smyčku a tak Stříhali do hola malého chlapečka bude točit asi celý den. Kdosi prohodí rádo by vtipnou citaci toho svazáckého "Kdo máš dlouhý vlas, nechoď mezi nás". Ohrnujeme nosy ale ten posun významu prostě nejde přehlídnout. Už zbývá snad jen to z přijímače z armádních přijímačů "My letci máme ocelové ptáky" a lazebník, s průhledným štítem, hodným pilota stíhače Gagarina promění vzpomínky na dobu minulou v nakažlivý, trochu trpký kolektivní úsměv v...