Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červenec, 2019

Nejnovější komentáře na Blogu:

Konec iluzí...

Konec iluzí se jmenuje tahle fotografie. A je tou naprosto poslední kterou jsem na DA kdy vložil.  Pod stejným názvem jako zde. Pro ty co nevědí, co je DA, tak se jedná o fotografickou galerii pro fotografy  jménem Digiaréna a tohle DA tu budu používat častěji než ten celý název. Fotografii jsem vložil v úterý a smazána byla ve středu. Zdaleka ne každé fotografii se v posledních dnech podařilo na DA prožít celou noc. Některé ani půlnoc. Přišlo mě to takové elegantnější vložit fotografii, než žádat o smazání účtu tou prací pověřeného úředníka. Kdysi jsem žádal písemně a nebylo to vyřízeno vůbec. Tedy můj nápad s vložením fotografie se ukázal jako efektivní. Budu tu níže ještě děkovat, nicméně už tady děkuji těm, kteří po vložení dali jedině možným způsobem najevo, že si všimli. Někdy to povšimnutí nemusí být až tak samozřejmou záležitostí bez dalšího rizika. Tedy děkuji. No a jme u toho děkování. U této příležitosti děkuji všem kolegyním a kolegům na DA, kteří se takto i k

Emeritní víkendový TOP Digiarénový...

Byl pátek, na hodinách 22:19 . Zrovna jsem dokomentoval všechno co jsem na DA ten večer okomentovat chtěl. A přišlo psaní. "Vážený pane Jeřábku"......pak pečlivě naformulovaný text a nakonec odsouzení k relativní nekonečnosti. Už nikdy více, ani nikdy v budoucnu více, to je formulace která přesahuje až do nesmrtelnosti. A tak jsem se stal na věky věků Emeritním členem DIGI ARENY. Odeslán na odpočinek. Ředitelský dopis jak po prožitém školení v Čínské Lidové republice a následující praxi v KLDR. V té  euforii jsem dál pečlivě sledoval dění na DA. Říkal jsem si, že si ten poslední víkend v pracovním zápřahu musím užít. Někde na sociálních sítích psali, že nějaký TOP od JJ by se občas i tak šikl. A s vůlí sociálních sítí ne radno si pohrávat. Tedy toto je můj poslední TOP (za stávajících způsobů určitě) a je pouze v rozsahu tohoto víkendu. Byl natolik rušný, že kotvit ho do nějakého širšího časového úseku by bylo nerozvážné. Než se dostaneme k vybraným fotografiím

Four marriages is enough, sweety ?

Miláčku, netušila jsem, že jsi byl už třikrát ženatý... taková předsvatební prekérní situace...

Můj první 1000000 H2O

A dost jsem se na něj nadřel, nepodváděl a přiznání vždy včas podal a vzorně se přiznal...

Nebylo co vložit? Je kde se položit...

Anebo co jsem na DA nevložil...a jí je to evidentně fuk...na TOP rezignovala a nechává se ukolébat , pod improvizovanou palmou, nejteplejším dnem tohoto léta. Podle všeho jsou nejteplejší všechny dny tohoto léta..na anglickou psici...

2 x 16:9

Název nejasné matematické hádanky. Asi tam chybí i závorky... A je to o tom, že dnes jsem při fotografování mobilním telefonem přešel na jiný formát. Budu nudlovitější a vkládám dva příklady pro začátek.

Do....kopru?

Cosi  netradičního o tradiční lhostejnosti a opakovaném se ujišťování, že lhostejnost je vlastně variantou moudrosti.. Na hranici kýče, co se mých úsudků týče...

Volnočasová aktivita bez cestovky

Fotografie pořízené mobilním telefonem, upravené do BW přímo v telefonu a v PC jen zmenšené. Docela mě to cvakání bavilo. Vlastně ani nebylo zamýšlené jako nějaký výsledný soubor. Přišel jsem domů a tohle s nimi provedl. A dávám na blog. Pro milovníky atraktivních fotografií z dovolené nic ke koukání. Přesto mě tohle co jsem viděl a nafotografoval nějak jde hlavou.

Portrét užitečného idiota..

Ta role je často k neuvěření. Dějiny absurdity by se podle ní mohly psát. Satan jako by k ní psal podle svého chování manuál a přitom se za rohem smál.  Hezkým příkladem je taková zahrada. Doslova z plevele vyhrabaná. Když po létech začne plodit a s radostí se občas nad záhonem narovnáte a když ji konečně už málem všichni hraboši opustili... Při posledním narovnání odevzdáte, úžasem rozerván, motyčku čemusi v kravatě co mu z nohavice kopyto špatně ukryté jen trošku kouká...a pod nos vám strčí papír co můžete krví z prstů brázdou rozedřených jako idiot podepsat.  Z dálky se line malá chvilka hudební poesie. Housle.. Janáček, Hudeček, a také spíš kolega kopyta... blbeček.. 

Portrét šedesátiletého mičurince...

navzdory úžasné nabídce super-marketové zeleniny  já, vím, trošku ve vlasech přepálená...

Klopení očí....úvodní fotografie.

Nedávno mě na DIGIARENĚ bylo kolegou (jméno neuvádím, nechci mu přitížit) nakopnuto následující: " škoda že J-J neskládá víc do sérií a jsou to soubory jednotlivostí, když vidím např. u (následuje jméno umělkyně)  jak působivé jsou cykly složené i ze "slabších" soliterů, kulím na to oči" Nakopnuto dostávám často. Teď třeba žlutou kartou. A tak když ji mám, více času mám. A tedy jsem se rozhodl nějakou sérii udělat. Postupně vkládat sem na svůj blog. Udělám si takový ten pravidly DA daný rytmus. Ten umožňuje vložit až tři fotografie v jednom týdnu. Se žlutou kartou by se mě to mohlo podařit i tady na mém Blogu. Nakonec jsem si tu administrátorem a tak si mohu následně i pravidla upravit a třeba i tu žlutou kartu sám sobě dát. Samozřejmě v rozsahu působnosti mého Blogu. Pod příští fotkou této série se víc o záměru Klopení očí rozepíšu a dám tomu nějaký intelektuální rámec. Bez něj dnes nejde už prakticky nic. Tedy toto je pozvánka k průběžnému nakuková

Ohlédnutí za DIGIARENOU červen 2019

taková pocitová záležitost...

Zvěčnělina...

Byl tu teď každoročního Divadelní festival Evropských regionů. I v parcích atmosféra divadelní, noci probdělé. Seděl jsem v prázdném parku, jen občas nějaká ta kulisa dění. Takové zevlování s dlouhým sklem to bylo. Kde nic, tu nic.  Už že půjdu obdařen neúspěchem prázdné karty ve fotoaparátu. Zahleděl jsem se přes celý park a zaregistroval něco před chvíli neviděného. Nejprve mě napadlo, že tam vypadla nějaká kulisa, plakát, deska s návěstím či co. Dlouhé sklo mě ale vyvedlo z mých prvotních asociací. Je přece ten festival a tak k nám zavítal David Leslie Edward Hemmings ! Ten film, ta Zvětšeni tu znovu ožila. Tiše, mysteriozně, na pár okamžiků. Nebylo ale pochyb. Několikrát jsem tiše exponoval a bylo po všem. Jak a s kým zmizel se asi nikdy nedovím. Sebral jsem se i s dlouhým sklem a bylo to směrem cestou domů. Za keřem opuštěné místo, naproti, přes úhledný trávník tmavá propusť kamsi...do jeho světa....asi...