Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z květen, 2020

Nejnovější komentáře na Blogu:

Dycky v pátek (22/2020)

Je čtvrteční dopoledne. Venku prší a má. Psice je s tím spokojená a spokojeně usnula. Mám tedy klid a čas napsat další Dycky v pátek. Utíká to, když vidím číslo dvacet dva, si říkám.  Probírám se fotografiemi ne staršími dvou týdnů. Postupně vyřazuji, případně už cíleně přesunuji do 23/2020. Když mám ty čtyři uvědomuji si, že na ta místa mám tak maximálně deset minut chůze volným krokem. Tedy nic cizokrajného, nic z dalekých cest, žádné výlety někam na Moravské Toskánsko či České Švýcarsko.  Všechny čtyři v kategorii průmyslová krajina. Stavebnictví, ještě přesněji.  Nic pro milovníky načančaných jarních scenérií se tu dnes nekoná. Kdo je teď tím zklamán, nemůže se cítit oklamán. Prostě na rovinu řečeno: Mnoho poesie tu dnes nenajdete a Karel Hynek Mácha by asi házel kamením. No a když už jsme u toho kamení, tak to mohu slíbit. Kamení tu bude v pondělí. Solitérní kamení. Dnes tedy tady a teď čtyři fotografie pro Vaše obvyklé vybíjení.  První fotografie k vybíjení

Trip with Alenka

Dycky v pátek (21/2020)

Minulý týden čtyři fotografie k vybíjení a v nich ani živáčka. Tedy když nepočítám někde v druhém plánu nenápadně sedící mušku. Dnes tomu bude naopak. Dnes by se dalo říci "Ejhle člověk" při vzpomínce na pana Horníčka. Nic tedy až tak dramatického, vlastně ani nic předem naplánovaného. Žádné mapování předem vyhlídnutých akcí.  Dalo by se to shrnout pod noticku "Klid ve městě v čase konce stavu nouze"..a i ta paní učitelka ty adolescenty nakonec do kouta louky, jak vidno, ukrotila. Tedy jako obvykle vybíjena, kdy je jedna ze čtyř tím kterým komentujícím vybita jako v jeho očích ta nejméně interesantní. Fotografie k vybití číslo jedna Fotografie k vybití číslo dva Fotografie k vybití číslo tři Fotografie k vybití číslo čtyři Závěrem nejdříve poděkování za komentáře pod minulým vybíjením a vlastně i pod předcházejícím článkem který tu vyšel v pondělí. No a všem čtenářům, divákům a komentujícím přeji prima víkend. Jo a bude pršet

Občas ještě zahoříme...

Dycky v pátek (20/2020)

Minulé dva páteční články byly ve dnech svátečních. Dnes tomu tak není. Dnes je jen malá sobota s výhledem na víkend. Toho čtení tady dnes nebude mnoho. Fotografie k vybíjení tradičně čtyři. Tedy jedna ale ze čtyř. Na nich je patrné, že mě opět tak nějak dostalo jaro. Určitě to máte podobně. Člověk se snaží po celý rok fotografovat to za co by se snad i nemusel později stydět. Hledá koncepty, vážné náměty, skládá dohromady příběhy. Ať už abstraktní nebo ty skutečné. S fotoaparátem stále hledá toho svého Godota. No a pak přijde jaro a pomalu nás svým půvabem dostane. Někoho méně, někoho více. Najednou nečekáme na Godota a rozběhneme se do luk a strání, do rozkvetlých parků a cvakáme co jaru na očích vidíme. Stydíme se až později, při sebereflexi (pokud se dostaví) co že z těch jarních pocitů mělo zůstat na věky v šupleti. Umělci ortodoxní mě tuto moji úvahu snad prominou a Fotografie týdne tím jistě neutrpí :-) Tedy čtyři fotografie bez popisu jak mě k nim (převážně) vyzvalo t

Něco si přej...

...třeba krajinu... ...na první pohled Estragon... ...na ten druhý Vladimír... ...celkem vzato...

Dycky v pátek (19/2020)

Minulý pátek byl také svátek. Jako dnes. Minulý pátek jsem tu hodně slov napsal k jednotlivým fotografiím tradiční vybíjené. Dnes k nim jako ostatně většinou v pátek nenapíši téměř nic. Každý ať si to vybíjení užije pouze z toho kterého obrázku. Nicméně o text tu nakonec nouze nebude. Tedy až na konec a to ve smyslu návratu do roku 2010.  Po vybíjení tu máte netradiční přílohu.  Moje fotografie k vybíjené číslo jedna: Moje fotografie k vybíjené číslo dva: Moje fotografie k vybíjené číslo tři: Moje fotografie k vybíjené číslo čtyři: ..... Tedy příloha: AUTENTICKÝ JJ TOP 2010   Tak jak vyšel tehdy minimálně na FOTO-BOOKU a následně na Photoextractu. Platí to, co jsem tu minule slíbil a dnes máte možnost vidět můj subjektivní TOP za rok 2010.  Vychází z toho už tradičního. Tedy výběr ze čtyř veřejných galerií a budou číslována pro pořádek, nikoli dle pořadí, do čísla dvanáct. Tím ale tradice končí. Místo jednotlivých

Nic konkrétního

Někoho mě připomíná? Nikoho konkrétního... Abstraktně pojatá krajina? Žádná konkrétní krajina... Nejasné vzpomínky na mládí? Nic konkrétního Nějaká životní zkušenost? Nic konkrétního Setkání s realitou? Nic konkrétního Nějaká bajka? Nic konkrétního Něco jiného? ...jen estetika co každý den mění svojí výpověď...

Jarní krajina

ISO:100;  expozice 1/250;  Ohnisko:35;  clona 3,5;  Krajinářská fotografie z cyklu "Digitálně k věku"

Dycky v pátek (18/2020)

Máte také nepsavou? Tedy alespoň občas Vám to prostě nepíše? Včera jsem si usmyslel, že tenhle tradiční páteční článek, tuhle vybíjenou pojmu trošku jinak. Takové vážně, nevážně a k tomu fotky dá se říci vážnějších úmyslů odlehčené. A že k nim, nebo tedy spíše nad tu kterou něco napíšu, což většinou dycky v pátek nedělám. To, že jako je ten svátek, abych tak nějak vybočil ze zaběhnutého pořádku.  No a ráno jsem si uvědomil, že mám za sebou nespavou a před sebou nepsavou. A ta nepsavá mě drží a přitom už to psaní nelze odložit. Frankovka, na ní je spolehnutí :-) Čtenář je tedy varován a vybíjená může začít. Kontext mezi textem a fotografií může být občas zdánlivě mimoúrovňový. První fotografie je z této středy. Po delší době výprava za lidmi co žijí mimo civilizaci i když s městem na dohled. Už dávno rezignovali na všechny nabídky výhodnosti bydlení v betonu a trvalého přijmu. Dokonce i na důchody v některých případech. Jeden z nich je místní spiritista. No a tak nec