Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z leden, 2020

Nejnovější komentáře na Blogu:

Dycky v pátek (5-2020)

Je čtvrtek navečer. Usedám k svému Palabre a procházím co nového. Den do dne (BREXIT) D, tak co je nového. A pouštím si video s Farageho rozlučkovým proslovem. A žasnu nad tou "nekorektní" noblesou, nadhledem i pronikavým náhledem. Kdo nefandil a nic o tom neví, tak po tomhle by začal fandit Anglii. Pak mu vypnou mikrofon a mluví z výšky osoba (asi momentálně velící žena tomu zasedání) způsobem vymknutým z kloubů. Děsivou nechutností, necivilizovaností, netaktností a nadutostí. Kdo nefandil a nic o tom neví, tak po tomhle by začal fandit Anglii o to více. Jestli ani tohle video u normálního člověka nevyvolá frustraci a nevybaví se mu slova o marnosti od Kazatele, pak už snad jen televizní noviny, který  celý den mapují korona-virovou kalamitu. Ne oni ji nemapují, oni k ní tím rozsahem a pohledem na redaktory v ulicích, kteří si jak jinak, nasadí na dobu vysílání roušky, přímo spoluvytvářejí, koupou se v ní, bojují o svoji sledovanost, zatím co ta nadutá dáma v Bruselu neb

Dycky v pátek...

bych tu rád publikoval své tři docela nedávné fotografie. Nikoli nějaký cyklus, případně fotografie provázané textem, příběhem či nějak účelově seskupené dohromady. Právě naopak. Tři fotografie, které nesouvisí, které tahají každá za jiný provázek. Fotografie z takového toho každodenního fotografování, kdy mnohdy ani dopředu neplánujete. Ovšem máte jako vždy fotoaparát při sobě. Neřeším tedy  tradiční kategorie či formáty a spíš to bude o různosti a snad i pestrosti. Koncepty a příběhy mohu vkládat jinak než "Dycky v pátek". Pokud se podaří v těch pátečních trojicích umístit i fotografie, či alespoň jednu provokující, tak řečeno něčím alespoň trochu vypadávající z toho co běžně konzumujeme na těch různých webových galeriích, tím lépe.  Vymyslel jsem si takovou zásadu, že tyhle fotografie nebudou nikdy starší než dva týdny. Snad to není mnoho a možnost promyslet si je, zpracovat a dojít k tomu, že má smysl je zveřejnit nebude vnímána jako příliš alibisti

Korunavirus landscape

Není proč zoufat a plašit stáda. Aktuální kurz zlevňuje dovolené. A tak poletíme výhodně do všech čtyř čínských světových stran ...juan nejuan. A jistě se Jokrovi podaří ve Vltavě vyfotografovat prvního velkého mloka, dojde k reciprocitě bez politické korektnosti  a tůůůristi ze země velkého, rudého draka......

Čumkarta z Floridy

Po té Rozkoši je tohle další prima výlet. Tarpon Springs těchto dnů. Klidné moře, Jonnie Walker bez limitu, Rudyho rudé slunce zaručené na každý den. A přesto jsou dny, které člověka zneklidní. Jako by vzpomínka na Salvatora Dalího s jeho zastaveným časem. Místo hodin zastavení leguáni i jiná zvířena. Johnnie Walker sice nedochází, Rudy neodchází ale čecháčkovi to i tak pomalu dochází, když čte v kavárně u moře ty jejich okresní noviny ...

Karavany Rozkoše II.

---------------------------------------------------------------- ...a jak jsem tu na konci první části konceptu slíbil, tak přidávám pár žánrových snímků z té tiché krajiny, kterou stálo za to s rozkoší naslouchat...

19 ledna 2020

 ...dnes dosti slov...jen pár fotek z mého archivu...

První sníh 2020

A to nejen 2020. Tady dnes totiž napadl první sníh za celou tuto zimu. Tedy zimní období. Asi před třemi týdny tu děti mohli spatřit i přírodní led (i ledňáčka). Učitelky mateřských škol vodily děti svázané vodítky do štrúdlu k zamrzlé vodě, aby tu vzácnost  ve městě viděly. A některá dítka ohrnovala nad tím nos, protože tatínkové a maminky je vozí na ten čistý, řádně vyleštěný, bez větviček z keřů, co ho mají na zimním stadionu za pár korun na hodinu. Klimatolog Václav Klaus má ale samozřejmě pravdu. Jako vždy a ve všem. Možná mu to přinese i nějaké ty body od bezdomovců. Tedy když to pěkně a pochopitelně vysvětlí jak to s tou zimou vlastně bylo a je. Tedy podle klimatologa nastala normální zima v ten normální čas. Nicméně, co bych to byl za fotografa, aby si dnes, zrovna dnes, při té sněhové příležitosti nešel cvaknout. Prostě taková procházka na místa známá, nyní na přechodnou dobu spíše opuštěná v důvěře, že na jaře se bude kam vrátit a všechno bude jak byl

Karavany Rozkoše I.

...koncept má dva díly. Ten druhý tu uvidíte příští týden a tím bude věta dokončena...

Anatomie abstrakce

...abstrakce je všude kolem nás. Chce to jen úhel pohledu a občas i čekání na ten správný okamžik... ...a pak tu máme třeba aktuální sabotáž dopravců na hranicích Československých... ...a nezoufejme, nejsme na to tvoření  sami...strakapoudem sem, strakapoudem tam :-)

fake.news@postfactic.world

...tak doufám, že Poster Posterizuje Postfakticky... ...není to tu přece nějaké fake news...ale seriozní foto-grafický blog...

Rezavé zátiší II.

...navazuje na předchozí článek... ...rezavá matka od čtyř dětí uteče, rez počká...

Rezavé zátiší...

První nesváteční den mezi svátky jsem vezl tchyni po několikadenním pobytu ve městě domů na venkov. Poslední fotografie tchyně+psice a můžeme vyrazit.  V autě mám už pobalené věci kterých tu přes zimu netřeba a jen by zabíraly i to málo místa které tu máme. Naopak u tchyně v přilehlých popisných, nepopsaných, zastřešených prostorách je místa dost. Po příjezdu první co je. Kontrola kurníku. Pochvala sousedce, že se o slepice po ty dny starala dobře. Málem by jim večer i nohy myla. Ovšem vajíčka nikde. Prý mají i tyhle slepice také svátek. U nich je to totéž, jak tak povídá. Myslím si svoje a lituji, že už toho tolik pamatuji. Roztápím kotel, určitě něčím zakázaným. Chystám kbelíky uhlí na pár dnů dopředu. Záda léčím se sekyrou v ruce. Vybíhám (trošku v tom výrazu přeháním) na půdu a do skříně zakládám věci co jsem přivezl a zase před létem odvezu. Z ničeho nic na mě vypadne mrtvola. Tedy můj veliký dřevěný stativ bez hlavy. Docela mě to zaskočí a naskočí vzpomínky na