Podle jejího deníčku její šedesátá čtvrtá výsadba rajčat. A prý, že větší zima touhle dobou v dubnu byla mockrát za tu dobu a vždycky to dobře dopadlo. Po těch letech, v jejím věku už spíš dohlíží. Zatlačit je do pánvičky, to ale nikomu jinému nesvěří. Sladká, ničím chemicky nemořená rajčata, co nezávodí jak brzo, ale jak chutně. Prostě o moc jiná než ta současná marketová, jsou pak perlami její zahrady. Ona sama rajčata vůbec nejí. Nejí ale rozdává.
fotí, dívá se... a hlavně stále doufá: