Jeřábkova FOTOTERAPIE Pošetilostí :

Fotografování do těchto pátků je pro mě nezřídka i takovým výletem do témat a žánrů jež neodpovídají mé dlouhodobé inklinaci. Každý fotograf se něčím profiluje a něco jiného běží kousek vedle mimo jeho zájem. A nebo to, co ho jako fotografa nezajímá musí fotografovat jen proto, protože za něco se to živobytí koupit musí. Tady jsem v situaci, kdy nemusím ale zkouším a pokouším s tím, že není nutno si nepodařenými výlety toho druhu příliš následně zatěžovat hlavu kvůli tomu živobytí. I dnes tomu tak je. Čtyři fotografie k vybíjení, co fotografie to jiný žánr, případně výlet jinam. Tady se sešly republiky. Samotná stavba z té První. Bleskosvod z té následující, trouba asi stopětadvacítka novodur z ČSSR a květina dnešní. Takovou totiž nikdo neukradne a střežit ji netřeba. Tak daleko jsme ještě nedošli. Přesto jsem se pokusil o fotografii relativně poetického městského zátiší. Sport nefotografuji už prakticky vůbec. Žranice nikdy. Programově jsem je odmítal dokonce i

  Reportážní snímek z počátku avizované dneškem počínající revitalizace mého blogu Zdá se, že kolaudace bude v pondělí a první článek po ní v úterý ...:-)

Dnes tu bude jen krátký úvod a doženu to delším závěrem 🙂 Je sedm hodin ráno, pátek a evidentně máme před sebou asi poslední letošní tropický prodloužený víkend. Pak už budeme moc z plavek šít roušky na to očekávané korona návratné září. A to pozor na pravidla. Rozhodně totiž neplatí, že minimalistické plavky patří k minimalistickým ústům..spodní a horní čelisti. Může se Vám tak stát, že neušijete nic pro Vás potřebného a děti po Vás rozhodně Vaše bývalé plavky nosit takto přešité nebudou 🙂 Co se týká pravidel tady, tak ty platí. Tedy vybíjíte jednu fotografii ze čtyř. Tu kterou považujete za nejslabší z té čtyřky. Prostě Vás nejméně oslovující v tom pozitivním slova smyslu.  Pravidlo pro mé je o tom, že fotky nejsou starší než dva týdny. Závěrem: Pod minulým "Dycky v pátek" padla logická připomínka, že fotografie nejdou až tak pohodlně po rozkliknutí zavírat jak by bylo záhodno. Vedlo mě to k zamyšlení a k poznání, že není jednoduché cesty

Turistická fotografie z nedávné cesty do kraje benediktinů, barokních kostelů...a skalních démonů. Léta na to nebyl čas. To až korona-virus nám spotřebu času přehodnotil. Kdysi, ještě na Photoextractu jsem vložil tak nějak vizuálně podobnou turistickou fotografii s podobně promyšleným názvem. Jen z Vysokých Tater byla,... možná jen z Nízkých. A druhý den mě pod ní nějaký člověk napsal asi toto: "Kdyby tohle sem dal někdo jiný, všichni byste na to plivali, autorovi spílali a klepali si na čelo a volali sračka. Ale protože tohle sem dal umělec Jeřábek, tak se tu blahem pomočujete i když byste takovou hrůzu sami ani nevložili. A Jeřábek vás za to zařadí do toho jeho Topu a tak bude všichni spokojeni, přitom si nevidíte ani na špičku nosu" Myslím, že léta ten komentář trošku obrousila a zbavila obtížně publikovatelných míst v mých vzpomínkách. Nicméně zůstávám s pocitem, že podobné komentáře zůstaly časem ojedinělé a v současné době už prakticky vymizely.

Na konci minulého století jsme se přistěhovali na toto sídliště. A uprostřed něj bylo koupaliště. Takové koupaliště s brouzdalištěm pro děti. Až úsměvně působící vesnicky se vší nedostatečností ale se vším půvabem. A to kolem něj bylo jak se říká dětí jako smetí počínaje prvními květnovými pařáky. A vždycky tam byla voda pro všechny. Pak ale ve jménu nových trendů nového století přišli odborníci napříč celým odborným spektrem na to, že koupaliště je nemoderní, neodpovídá potřebám nové doby. A za schválenou kupu peněz dotačních i ne nechali postavit mlhoviště místo toho koupaliště. A to mlhoviště město spouští vždycky tak za čtrnáct dnů po prvním souvislejším týdnu veder a uzavírá na konci prázdnin ve chvíli kdy předpovídači počasí hlásí, že nás čekají ještě minimálně dva týdny letních teplot, občas nějaká ta tropická. Vlastně by ta úzkostlivost mohla být i celkem jedno. Protože i v tom nejparnějším létě se kolem zotavuje dětí co do počtu prstů jedné ruky normální a jedné sousedovic

VIDEO-nadpis:Mohutná exploze v Bejrútu: zemřelo nejméně 100 lidí. PLAY.... "Letní aktivity provázejí často drobné úrazy. Otoky, pohmožděniny, natažené šlachy...Wobencosi urychluje jejich hojení. Zahájení léčby co nejdříve po úrazu zvyšuje účinek. Proto mějte Wobencosi vždy po ruce!"... "Ahoj lidičky, My vaši mazlíčci, si rádi žijeme na vysoké tlapce, tak nám to dopřejte, stačí když nakoupíte v Debille výrobky značky HoHoRoyal" ...No a hned (vlastně spíš konečně) následuje "praxe" video či fotografie jak z nejhoršího válečného masakru, včetně detailů zakrvácených polomrtvých či mrtvých lidí v Bejrútu. A pak že okurková sezóna. Houbeleček okurková, právě teď jsou žně šíbrů prodávajících reklamu. Stačí jen počkat na to správné neštěstí a moc se s tím nemazat. Jsme v Čechách v srpnu 2020 a sledujeme práci manažérů mediálního obsahu v náhlém maléru (ne úplně všech a na všech platformách) který umí prodat. Však vy se tím reklamním marastem  (často se i škl