Už třetí den po sobě vedro. Další tři takové dny ve výhledu. Je těžké někoho v těch to dnech zaujmout pouhým čtením a prohlížením fotografií. Navíc je tolik senzačních článků o čemkoli jiném všude kolem k dispozici. Okurek, neokurek, sezóna, nesezóna. Ale asi nečtenější jsou teď jídelní lístky zahrádek, předzahrádek a jejich restaurací. To když vyrazíte ve čtyřech a položí před Vás, každého z Vás málem Bakalářskou práci v příslušném formátu na téma "co si u nás dnes můžete objednat", tak je o zábavu postaráno. Děti s sebou a jeden nějaký ten vegan k tomu jako bonus předčítání a vybírání málem do kuchařova vystydnutí. A často to začíná nějakou tou místní specialistou s názvem "Rumburakovo kompoziční tajemství v těstíčku" a končí téměř tím samým jen o pár desítek korun dražším, protože v pyžamu. Dadákova káva jako bonus, opravdové kafe seriozně za peníze. No a to mě vedlo k tomu, že dnes se tady z mé hlavy mnoho nedočtete. Prostě t...
fotí, dívá se... a hlavně stále doufá: