Jeřábkova FOTOTERAPIE Pošetilostí :

Sobota a co uvařit. A tak jsem začal listovat v největší kuchařce světa. INSTAGRAM se jmenuje. Nic divného v tom není potřeba hledat. Ostatně DIGIARENA prý původně byla vymyšlena kvůli fotografiím.  A kam jsem koukl na tom INSTAGRAMU, všude samá vegan mísa, všude samý vegan. Mám to tak vlastně už i doma. Psa jsem nechtěl a doma veganku také ne. A stalo se. Prase aby člověk pohledal. V Belgii teď nedávno posoudili vědci rodiče, které své děti vychovávají k ortodoxnímu veganství jako vhodné k zavření. Nevychovávám, trpím. Což je nepochopeno, protože právě to veganství je prý životem bez utrpení. I vzbouřil jsem se. Veganka se učí cosi z knih a s psicí jdu na celé odpoledne na výlet, oba těšíme, nicméně dobré jídlo se tím nevyřeší. Nakonec jsem vyrazil za řezníkem na kterého je spolehnutí. Včera jsem totiž vyrazil do marketu pro cibuli. A měli jedině cibuli z Egypta. Zrovna jsou prý volby do Evropského parlamentu tak aby voliči viděli kam to vede, když si člověk člověk

Asi 1/2 hodiny hledání v místních sadech...

Tak jsem zase zašel. Mám tu budovu, to prostředí moc rád. Je to prostor, který je schopen člověka unést i kdyby tam nic jiného nebylo. Ale je to Galerie Moderního Umění a tak tam bylo. Vždycky bývá.  Tentokrát jak se říká regionální záležitost s přesahem kam jen prstem dosáhneš... Byla tam VÝSTAVA : Pohltila mě a pak jsem se stal součástí. Nechal jsem se totiž do ní na pár okamžiků promítnout. Do prostoru, kde bylo vše v pohybu. A pak doma, v noci, plný zážitků seděl u editoru a snažil se nějak přiblížit....cosi vypovědět...něco reflektovat...

Po celý duben jsem si dával stranou ty fotografie které mě na Digiareně zaujaly na delší pokoukání. Vyčnívaly podle mého názoru nad obvyklý průměr. A když duben skončil, napočítal jsem jich přesně devadesát dva. A všechny najednou jsem je otevřel ve svém prohlížeči. Vzdychal, chvilku si připadal unaveně ale nakonec je všechny pěkně vedle sebe seřadil. Byl jsem tím počtem překvapen. Blázen, kdo by si proklikával tolik fotografií vedle sebe. A tak jsem si řekl, že je zúžím na nějaký rozumný počet, ponechám jen ty podle mého absolutně nejlepší, k nim pak ke každé něco napíšu, omáčku před ně přidám a omáčku za ně....a jako Ohlédnutí za DIGIARENOU za duben 2019 to psaní vydám na svůj blog. Po chvíli orientace vzniklo první pravidlo. Žádný autor ve výběru nebude mít víc než jednu fotografii. Pak druhé. Těch fotografií bude dvacet. A to stačí, dvě pravidla a dost. Výsledkem je pak mix barevných i černobílých fotografií bez ohledu na to, která ve které kategorii se nachází. Později