FOTOTERAPIE Pošetilostí :

 V sobotu odpoledne jsem vyrazil na hřbitov. Autem na venkov. Krásné počasí a venkovský hřbitov na kopečku na vsí plný lidí. Nejenom pod náhrobky a v urnách. Živí lidé. Odvolili už v pátek a už vědí, že dobře. Vlastně ani špatně volit nešlo. Zdravý rozum ještě z venkova nezmizel. Mezi živými došlo na řeči mezi bývalými spolužáky ze základní školy. Ještě že náhrobky mají svá jména. Jinak bychom se asi ani nepoznali. Došlo i na řeči o volbách, o politice a samozřejmě i o školních lavicích, ve kterých jsme sedávali. S venkovany, co je následné dohadování ve velkých městech o vládnutí naprosto nezajímá, a dokonce ani nekoukají na Otázky Václava Moravce na rozdíl od kvality úrody z jejich zahrad a sadů. Skončili jsme v tichosti nad urnou spolužačky Aničky, co jsme ji s oblibou v podzimních plískanicích, v jejich bílých punčoškách strkali do příkopu, načež nás za to pan řídící napravoval rákoskou. Po návratu do velikého města navečer začaly proskakovat první zprávy o následných povolební...

Koncem minulého pracovního týdne (myslím, že bychom se měli vrátit k pracovním sobotám) jsem se vypravil koupit dva svetry. Samozřejmě od výrobců, kteří garantují, že nevyužívají otrockou práci ani náhodou. Tedy to vyšlo draho, deštník proti drahotě s sebou nemaje. Ty svetry. Ale po předpovědi počasí na dny příští nebylo zbytí. Po návratu domů jsem byl za zpovykance a chaotika. Začali totiž topit. Ústřední topení nasávalo Tykačovo teplo a svetry odsoudilo do skříně. V tu chvíli stávám se tím blahem po duši osobou propadající se, či předbíhající se v čase. Ostražitost k němu se propadla do pocitu bezprostředního neohrožení s výhledem na trvalost a spolehlivost. Konzervativec ve věku, kdy už si to může dovolit. Včera v 13:57 přišla zpráva. Tedy email. Kolega (ano ještě jich pár mám mezi fotografy co občas elektronicky kolegují) poslal pár slov s fotografií v příloze příkladem. Jeho fotografií, protože o jiných pochopitelně vůbec nedrbeme za jejich zády (tedy nevedeme odborné řeči). Na ko...

 ani na sněhu... ...ani na blátě

 

 

  ...s ostrými noži se nám tu rýpali v nábřeží...

  ...pod Malšovickým, dlužno říci...

 mimovo sobotní odpoledne v předmanželské poradně

  zrovna teď dávají Byl jednou jeden dům... a tady pro letošní rok končí letní kino a když jsem se podíval na DA s nadějí, že potom co vložili pár fotek Klásek a JOKR...napadla mě otázka pro ještě tam hnijící: Opravdu nechcete říci panu řediteli Lutonskému že to prostě podělal? Kde berete ten respekt mlčet a společným už ani netlacháním a posloucháním zmetkům typu funionů tam utrácet čas? Nikde jinde by si takový zmar, aniž je bičován nespokojeností osazenstva k vedení galerie nedovolilo. Takový ničemníci a ředitelíčkové na mnohem vyšších postech dostávají na sociálních sítích do nosu, jak si zaslouží a jak si respektu naopak žádného nezaslouží. Na DA se tiše přihlíží chcípání psa. A psi, psi já mám opravdu rád. Raději než mnoho ředitelů, kteří svojí nekompetentností a vyčůraností, neopodstatněným egem zabíjí cokoliv, co by dávalo smysl řídící se heslem "po nás potopa". Se slovy na půl spolknutými: "Jestli se ti to nelíbí, běž jinam, my si ten smrad a teploučko vzít nedá...

Venku lije jako z konve a já dodělal fotku.  Lilo včera večer, lije teď spřažen s kondicionálem.  A to takhle lije v Hradci málokdy.  Možná tak lije třeba na Floridě, v Praze, v Mladé Boleslavi.  Asi takhle lije i v Jeseníkách, které si na lití postavili celý turistický marketing.   Tady v Hradci to neznáme, možná i s ohledem na věk zapomenuli.  Nebo jen jednou za deset let, řečeno s Jáchymem.  Když si chci užít deště, koupím si láhev červeného a pustím na veliké obrazovce Kachyňova(!) Krále Šumavy.  K tomu žitný 100% chleba.  Šumavu, ze které většinou vypadávají jakési plevy totiž ze supermarketu nemusím.  Ani od Vietnamce, který to myslí dobře.  Naopak Šumavu od Kachyni s červeným, to můžu, to se prostě neokouká, neokorá, suché suchým zůstane.  Jen stojí.  Každý týden o pár korun víc. No a jak prší, dodělávám tu fotku, koukám, jak Galapterovi vypadl z futrálu ten kalašnikov a s rozkoší ulamuji šumavu za šumavou když se i...

  Year of manufacture 1976 staged photo / Hradec Králové 8-2022