Dnes do našeho parku dorazilo první letošní hejno vran.
Jako každý rok hledaly své útočiště v korunách starých topolů,
jenže letos poprvé nenašly nic než prázdné nebe.
Stromy, které tu stály po generace, v pátek kdosi pokácel.
Zmizely kmeny, zmizely větve a nezůstalo po nich vůbec nic
–
i ty poslední piliny vítr rozfoukal nebo je stihli odvést dřív,
než se vrány stihly vrátit domů.
První velké hejno vran a tiché, mrazivé zklamání.
Přiletěly za svými topoly, jako to dělaly odjakživa, ale našly jen prázdnotu.
Co léta rostlo k nebi, to během pátku rozřízla pila.
Odvezli dřevo, odklidili i poslední stopy prachu a pilin.
Vranám zbyla jen křídla a místo k odpočinku nikde.
Komentáře
Okomentovat
Ti kdo se svojí zbabělosti a vychcaností podíleli na finální destrukci a zmrzačení Galerie Digiaréna jsou tu na mém blogu v tuto chvíli naprosto zbytečně