Banalita První máje pod rozkvetlou třešní s višní…
Jestli vůbec mohu takovou banalitu, po tom večerním upalování.
Navíc jen mobilním telefonem, neplánovaně sejít z cesty a postavit se společně pod rozkvetlou třešeň v parku.
Vlastně jsem se rozpakoval odbočit z cesty. Totiž málem do chřtánu zřejmě odborářů, kteří víc sami pro sebe než pro téměř prázdné okolí, zřejmě povzbuzeni Milošovou sjezdovou zdravicí a polibkem smrti zlomyslnosti, požadovali méně práce za větší peníze, zbaveni studu, jako by podzimní volby dopadly podle Andreje a s ulehčením že Kalousek TO vzdal. Nutrie kousek dál vylézající a zuby cenící na břeh požadovaly jen o troch více mrkve zodpovědné k napnutému rozpočtu.
Poetičtější to bylo s podivem kousek dál nalevo. To jakýsi Arnoštek balancoval na mezi stromy nataženém laně v přiléhavém kostýmku za pozorování asi jeho možná kdysi plaché laně evidentně směřující k oboustrannému pochopení k čemuže je vlastně ten první májový den. Tedy pokud si dřív něco významného pádem neporouchá, nebo skončí v sousedícím žabinci.
Pocitově nejhorší to bylo za mými zády. Tam totiž kdosi dělal ze svého evidentně inteligentního psa debila, aniž si uvědomil, co o sobě říká mezi těmi povely, co mu padaly z tlamy zkažených zubů. Místo rovnocenného mluvení a naslouchání se skoro člověkem jen povely jako by režíroval nějakou pouliční směs od tchyně nebo studentíka kterého zákon nedovoluje vypráskat rákoskou. Přitom usilovně obšťastňuje skrze svůj telefon kohosi, podle následného pípání na FB.
Pod rozkvetlou třešní klidu se nedočkáš.
Tak urychluji, cvakám, dokud je pěšinka na horizontu nezalidněná a evidentně uvolňuji místo pro selfííí dvojici které je okolí naprosto lhostejné na rozdíl od své vzájemnosti a cestičky kterou si našli jen sami pro sebe…a významně podupává, oči v sloup.
Komentáře
Okomentovat