Dycky v pátek 12(64) 2021

Dycky v pátek tak nějak nepozorovaně přehoupl svojí existenci do druhého roku. A to znamená, že už je těch článků nemálo a také to znamená, že pořadová čísla v roce se opakují. Dnešní pořadové číslo dvanáct má tak to co do pořadí co už tu bylo v minulém roce.

A tak jsem udělal dvě věci které na tyto okolnosti reagují.
Zcela vlevo  těsně pod plochou záhlaví najdete kliknutí na "Dycky v pátek" . A tam, pokud kliknutí využijete najdete všechny články "Dycky v pátek" co tu na blogu vyšly hezky pohromadě.
A zcela dole v dnešním a každém dalším článku "Dycky v pátek" najdete náhled toho článku který měl v loňském roce shodné číslo. I když kalendář v tom smyslu není až taková dokonalost sama, přenesete se o rok zpátky. A můžete tak trochu i porovnat o čem se tu psalo. Stačí na ten náhled (čtyři tehdy publikované fotografie k vybíjení) kliknout a otevře se Vám ten rok starý, včetně komentáře a komentářů.

Tímto se mně dnes podařilo nekomentovat aktuální dění co předvádějí zvolení i zvolenými zvolení zodpovědní čau lidé a můžeme přejít k samotné vybíjené dle zdejších pravidel:










Zítra, tedy v sobotu v 10:38 začíná astronomické jaro. A to my pohané umíme v tento den rok co rok roztočit už několik tisíc let všechno kolem široko daleko. Tedy přeji všem hezky roztočený prvopočátek letošního jara. Policie to prý bude řešit pouze domluvou :-)




...a  tady ještě slíbený pátek rok zpátky...





Komentáře

  1. Tentokrát vybíjet nebudu. Všechny fotografie jsou v provedení, že bych si je pověsil na zeď. Možná bych trochu váhal u č. 254, ale tam to zachraňuje rámeček.
    Je dobré juknout někdy kousek dozadu. To jsme ještě netušili, jak dlouho nás ten nový virus bude srát. Teď už to asi tušíme a sere nás to pravděpodobně ještě víc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Obávám se, že to co nás po té době trvání sere je toho druhu, že si na to budeme muset zvyknout...

      Vymazat
  2. Zase to jsou pěkné kousky. U mne je 254 nejlepší, vybavuje hluboko zasunuté moje vzpomínky na velkou část dětství stráveného u prarodičů, v zapadlé vísce. Když byl slunečný den, babička naházela peřiny přes drátěný plotek, oddělující zvířecí a člověčí polovinu dvora. Člověčí a automobilovou, to jsou ty v trávě vyjeté koleje od dědečkova Spartaka.
    S 254 lehce koresponduje i poměrně matoucí výtvarná divnofotka 255, a ze souboje 253 a 256 vyšla vítězně ta, která není pořízena na mém asi fotonejoblíbenějším (a asi i nejprofláknutějším) místě Hradce. Řekl bych po mém výrazném zamyšlení ,-) že to bude možná právě tím, jak dramaticky hodně mám "oblast 256" vizuálně prozkoumanou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jednu z nejprofláknutějšího místa v HK dám ještě příští pátek. Tam totiž teď provedli jisté úpravy či opravy a je to tam fotogeničtější ...

      A je tam poměrně klidno, protože znalci fotografové z jiných okresů nám sem teď nějak nejezdí :-))

      Vymazat
  3. Na ten první pošmourný jarní den jsi nám Josefe připravil opravdu těžký oříšek. Vyřadím fotku č.253, snad proto, že mne připomíná vánoční stromeček a já chci již teplo. Jinak vše nej k jmeninám. Kde jsou ty časy, kdy byl celej národ vožralej. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za přání :-)

      Fakt je ale to, že jsem postupně všechna ta slavení a vnímání svátků minimalizoval a žiji skoro v tom smyslu bez povšimnutí.
      Nicméně, tady dole kousek od paneláku je hospoda. Nebo spíš putyka čtvrté cenové s vařením tak řečeno bufetovým. A tam rok co rok vždy na Josefa byl doslova shluk oslavenců a slavičů z celého sídliště. A táhlo se to až do rána a celým sídlištěm se v noci táhli s náležitým hlukem Ti co ještě byli schopni odejít.

      A tentokrát tu byl naprostý klid. Ticho. Zavřená hospoda.

      Ráno , v sobotu jsem vyrazil jako normálně s psicí ven. A u té hospody postávali s lahváčema tři lidi a u nich Policejní hlídka vybírající pokuty za nenošené respirátory. Ti tři je samozřejmě neměli...



      A ano, co se počasí týká, sdílím Tvé pocity. Sobota s tím mrazem na který nejsem vůbec zvědavý a ještě ke všemu nepolevující odporná komedie pod hlavičkou Rangers Black Lives Matter FC provázely mé nasupené mlčení, že jsem za celý den nikomu nepošeptal nic...a jen sobě tiše předčítal předpověď do následujícího týdne...

      Vymazat
  4. Někdy je holt nutno vzhledem k pravidlům vybít i to,co se nám líbí - což je dnes fotografie č.253...a podobně jak zmínil Dany,žádná z nich není takzvaně na odpis,ale co sis nadrobil,to si také sněz! ;-)
    I já doufám,že rasismus v našich kotlinách nebude mít místo,i když se vždy najdou různá "tvrdá jádra"...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak já doufám, že to co předvedli hoši z Rangers bude varováním před takovými způsoby do budoucna...

      Vymazat
    2. Tak já doufám, že to co předvedli odporného (po všech stránkách) hoši z Rangers bude varováním před takovými způsoby do budoucna...

      Vymazat
    3. Na druhou stranu, Honzo, mne poměrně hodně děsí ta presumpce viny.
      Ať už je to tak či onak.

      Vymazat
    4. Ano,Pavle,- tady zůstává velký otazník...

      Vymazat
    5. Ještě před týdnem bych přísahal že v jezeře LOCH NEES plavou pouze a výhradně jen staré vyvrácené stromy...a kolem jen občasný cirkus po slávě a toužících...

      Vymazat
  5. Odpovědi
    1. Každý čtvrtek když tohle píšu a skládám dohromady čtyři fotky tak první co mě naskočí je "a další týden pryč...jak ten rok zase utíká"

      Vymazat

Okomentovat