Radost z fotografování

Tohle je tedy ten převis z pravidelných článků "Dycky v pátek" jak jsem ho avizoval minulý týden. Téměř všechny se týkají období  poslední čtvrtiny minulého roku. Fotografie které se do těch pravidelných pátečních vybíjených i z časových důvodu nevešly. V době kdy byly v té relevanci dvou týdnu skončily při rozhodování na pátém či dalším místě. Tedy za preferovanou čtveřicí.

Radost z fotografování?
Myslím, že je to reprezentativní. Tedy ta radost z každodenního fotografování, kdy to vzetí si fotoaparátu s sebou člověk bere jaksi za samozřejmost, bez toho aby očekával či nadbíhal cíleně nějakým počinům posazujícím diváka na zadek. Ta radost to provází a divák sám o sobě v tom nemusí hrát vůbec žádnou roli.
Kouknete do hledáčku (smrt fotoaparátům bez hledáčku) a zažíváte v něm uzavřeni radost. Karanténu radosti z toho co vidíte, co můžete cvaknout. Co pak doma stáhnete z karty a máte možnost přemýšlet, jestli ta Vaše radost nebyla co se prezentace týká jen iluzí. Nicméně i tak v takovém případě holt těm iluzím radosti.  Kdo ji zažívá, dobře to zná.


Při prohlížení tady víc než kdy jindy platí návod ze záhlaví mého blogu :-) 




 
















































Fotografie jsem tentokrát opatřil ne číslováním ale písmeny.  Tedy kdo z diváků má pocit, že tu nalezl fotografii kvůli které dnešní návštěvu zde nepovažuje za marnost, má možnost to sebou preferované písmenko uvést do komentáře, má li na komentování chuť.
Přiznávám úmysl, sestavit (ale neřadit) tenhle zůstatek v co největší pestrosti tak abych pokryl spektrum čtenářů kteří nechodí na fotografie jako na operu. Tedy když nezpívají, je lepší ten čas projíst někde u gurmánského okénka v liduprázdné ulici.

Závěrem přeji všem radost a dobré světlo při tom každodenním fotografování🙂Navíc jak jsem dnes zjistil, tak zlevnili fotopasti🙂


Technická poznámka: Ustálil jsem to  tady na mém Blogu za ten poslední rok tak, že v pátek dávám Vybíjenou a v úterý to co bych se nestyděl dát na Galerii, případně doplněné nějakým textem pro blogové psaní se hodícím.
Dnes je pondělí a tedy tímhle článkem narušuji svá pravidla vkládání. Zítra se vrátím k normálu. Tedy k úternímu (a pak i pátečnímu) způsobu.

Komentáře

  1. Velice příjemné podívání. Kdybych si měla vybrat tu nej, tak jedničku, ... u všech jsem se ráda zastavila. SX

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky tomu číslu jedna které uvádíte jsem je spočítal. Abeceda mě k tomu nějak nenavedla :-)
      Je jich osmnáct a tím pádem vylučuji, že to bylo zamýšleno jako číslo patřící nějaké teď obzvláště frekventované konspirační theorii :-)

      Vymazat
    2. Ještě, že to není bez dvou za osmnáct, ale opravdu těch osmnáct :-). S konspiračními teoriemi se roztrhl pytel. Kdo uvěří, ať tam běží. SX

      Vymazat
  2. při pohledu na titulní strAnu jsem se zhrozil, že jsem něco zaspal a že je už úterý (((-.

    a tyhle dvě příbuzné také nepatří na FaceBook

    tato je Legrační

    ptákoviny Infantilní mám také ve svých oblíbených

    tak jako i Tebe, tak i MNe by napadlo je dát vedle sebe, sluší jim to

    měsíční Krajina mne uchvátila, o tom není pochyb, že mám deformaci

    loGistický rébus také není k zahození

    zkrátka z mého pohledu se nejedná o žádné "smetiště", ač jsem měl trochu obavy. pocit marnosti vyplašen a odehnán hned fotografií A, v záloze byla ještě plašička K ((-:


    PS.: zažívám, a znám.




    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Tvému psaní jsem včera večer našel zalíbení v hádankách a hlavolamech které byly už dlouho mimo moje zorné pole :-)

      Děkuji :-)

      Vymazat
  3. Béčko je asi záznam chirurgického zákroku na lidském mozku. U písmena k váhám, jestli jsi to fotil na Sahaře, nebo na měsíci. Kvé je jasné, prostě se mi líbí. i + j - takhle si představuji pohled na vodu v podání mistra. G + H nevšední pohled na všední věci, to je pro mě vždy něco, co si vychutnávám. Ovšem souboj jeřábů pod dohledem šestiokého rozhodčího u mě vede. I ty ostatní si zaslouží, své místo na světě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sahara ani měsíc. Je to zdejší rybník v Šimkových sadech kudy chodím snad každý den. Tahle byla ale z jednoho jediného prosincového dne kdy se tam udrželo něco jiného než vodní hladina.

      S tím mozkem jsi mě dost znejistěl. Moje pocity ovlivněné některými sci-fi horror filmy v tuhle chvíli nejsou zrovna extra poetické. Třeba jsem si vzpomenul na Vetřelce...

      Jeřáby takhle nebo trošku jinak už nebudou. Na tom staveništi banky byly takové tři. Teď už je jen jeden a mnoho kombinací nenabízí.
      Možná až následně budou stavět k té bance lávku přes Labe tak ještě nějaký jeřáb přivezou...

      Vymazat
  4. Celkově pěkná výstavka. Těžko se vyzvedává některá z fotografií nad jiné - třeba mně je velmi blízký obraz L,ale i C,přičemž celá tvá necelá abeceda hovoří o velkém rozptylu,co se tématů týče - a to je na závist. ;-) Kdybys fotil třeba jen sýkorky,už by to postrádalo tuto pošetilost,jíž předvádíš... ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No Honzo, já dnes dopoledne jako vždy vyběhl s psicí ven. A po návratu mě zlákala ta sněhová nadílka, že jsem vzal jeden fotoaparát jen tak to příruční brašničky, obul boty do vysokého sněhu a vyrazil na hodinku tady za poslední paneláky, za trať která tu vede...
      Souvislá pokrývka sněhu je tu vzácná, neodolal jsem.

      A není ani potřeba usilovat o nějaký ten super snímek. Klidně se nechat tou změnou jen tak unášet, brouzdat příměstskou krajinou...a člověku to udělá radost z fotografování :-)

      A když se povede ještě nějaký ten ne zcela nevydařený snímek je z toho pak i radost doma při jeho zpracování :-)

      Vymazat

Okomentovat