Dycky v pátek (37/2020)

Dnes jsem připravil pestrý výběr fotografií co se témat a kategorií týká. Tedy žádný koncept, žádný cyklus, či série. Ani náznak něčeho takového. Tedy upřímně řečeno, něco vystopovat by se v té čtyřce dalo. Mohlo by se to jmenovat "Co týden v ulicích dal". K fotografiím přidávám jen krátký popis.


A pravidla pro ty co sem až tak často nechodí a nebo si nejsou jistí. Kdo chce, vybíjí za pomoci komentáře jednu fotografii. Tu kterou oželí ze všech nejsnadněji. Komentáře delší než to pouhé pořadové číslo jsou vítány. Je fajn, když se tu vzájemně můžeme pomocí nich zamyslet nad důvody proč komu do oka padla právě ta či některá jiná do oka a proč právě tu jednu vybil :-) 



Málokdy tu najdete takovou parádní fresku bez vulgárních obrazců...


Je to na deštník, nebo není to na deštník?


Už blednoucí vzpomínka na horké léto tady ve městě...


Vědecká knihovna po sto padesáté a pokaždé trošku jinak. Kde se tu vzal (než zase letěl dál) tenhle mezihvězdný jehlan bude možná vědět Paklík :-)



Závěrem:
Před pár dny jsem se na DA dočetl, že se (já i Vlasta) potutelně usmívám nad strastmi DA. Vedlo mě to trošku k listování v tom aktuálním stavu. A tedy ten stav usmívání v mém případě kategoricky odmítám. Místo usmívání se je to totiž o smutku. Je mě smutno nad sebou samotným, nad svou úsudkovou nedostatečností. Totiž, došel jsem k závěru, že jsem včas nerozeznal půvaby aplikace pravidel a ten úhel pohledu podnikatelského záměru pana Lutonského.
Kdybych totiž rozeznal, choval bych se tak jak se aktuálně a vlastně vždycky chovají účty funion, huggo, kenaf a sluník (asi ne zcela úplný výčet...ale zásadní persony nejsou vynechány na rozdíl od těch tiše loajálních houpacích koní).
No a to bych se pak culil na svůj podíl při budování kvetoucí DA při nikoli zablokovaném účtu. Takhle tu smutný čekám, až mě Hamáčkova pošta přiveze pět roušek a jeden respirátor, místo toho abych svým okem přispěl k tomu zdaru podnikatelského záměru, jako to dělají zmíněné galerijní celebrity, samozřejmě podle pravidel.

Tedy při tom čekání všem přeji alespoň krásný víkend. Dá se očekávat. A když si zvyknete na roušku či náhubek stáváte s potutelným úsměvem i v pondělí :-) 

Komentáře

  1. Vybil bych jedničku, protože si s ní nevím rady...ale právě proto ji asi nevybiji.

    Sousedku co ti nabízí ruku na usmířenou i když se nám snažíš předestřít něco jiného, tu určitě nechám. Možná bude někdo lépe informován.

    Trojku tu ano, ta barevná nálada pasuje, ty slunečníky mají barvu mé jarní roušky po několikerém vyvaření. Jen čekám zda ta barva /roušky/ půjde až na dřeň..nebo snad bude aspoň v náznaku čitelná.

    No čtyřku vybít nemohu, když tady ještě Paklík nebyl.

    OdpovědětVymazat
  2. Ták... teď jsem si uvědomil, že jsem porušil pravidla :DDDDDD. Slibuji, že si je příště pečlivě pročtu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pozdě ale přece... vnímám to jako polehčující okolnost a žádný BAN (zatím) nebude 😂

      Vymazat
  3. Nevěřím. Ruka, která čeká něco shůry a přistávací modul co se zahnízdil o pár set metrů dál, to je pěkný diptych ,-)
    Třetí nostalgická... já mám rád tyhle "posezónové" nálady, s velkou oblibou v zimě navštěvuji koupaliště, autokempy... (ač málokdy něco z toho uveřejním, ale až nastane doba, kdy už neudržím foťák a ještě udržím myš, jistě na ně dojde) (((-:
    Takže tu první, z té jsem bezradný, možná že mám ale poruchu, málokdy zvednu objektiv k nějaké takové podobné čmáranici. I když nedávno jsem udělal výjimku, a zrovna v Hradci pod jedním silničním mostem, kdy sluneční paprsky propasírovné přes propustný středový pás, dopadly na barevné malůvky a vytvořily zajímavou hru světel a barev. Eh... takže ... až neudržím foťák .... (((-:

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavle, já k té ruce příští pátek vložím fotku kterou jsem fotografoval ze stejného místa jen několik minut před ní :-)

      K té první: No se nesměle domáhám přidané hodnoty v podobě umývadla a těch tyčovin na pravé straně. Přišlo mě to tím pádem takové až poetické zastavení na počátku babího léta tady na břehu Orlice :-) Ale teď vidím, že to prostě nestačí a já jen podlehl vjemu toho okamžiku :-)

      Vymazat
  4. Trojka má pro mě až poetický půvab, je prostě krásná. Mimozemšťani mají kliku, že nemohou znát naše pravidla silničního provozu, takž jim odpouštím, že neumístili výstražný trojúhelník v dostatečné vzdálenosti od vozidla. Sprejery nemám rád, ale vyjímečně je beru na milost, neb dvojka ve mě vyvolává horší asociaci. Ruka natažená z člověka, který se schovává za rohem, mi připomíná zlého pána, který láká nevinná dítka na bonbónek, jak nás už od malička varovali ve škole. A to se neodpouští, tak z kola ven a basta. Přeji fajn víkend.

    OdpovědětVymazat
  5. Dnes mi tu bezradnost u vybíjení již vybil Jokr. Ale abych dostál pravidlům tak vybíjím letícího souseda okolo tvého balkónu.

    OdpovědětVymazat
  6. Ta první - "přidaná hodnota" je slabá, ale dá se....
    Dvojku jsem zažila na " vlastní" dlaň....
    Trojka mě zaujala barevným vyjádřením...
    Čtyřku neberu - dokumentační foto bez vlastního vkladu.

    Díky za komentáře mých komentářů.

    OdpovědětVymazat
  7. Pyramida pěkně je doplněna liniemi a stíny na pozadí. Vybledlé vzpomínky na léto, kdy si někdo myslel, že virus už "odešel" ... . Deštík by teď nejvíc potřebovali v Kalifornii, a tak ji vyhazuji a posílám ho tam. Neb ta přidaná hodnota u jedničky ... kam se na ni hrabe světově proslulé dílo ,přilepenej banán na zdi' :-D ... tu musím nechat. Přeji sluníčkový den :-), SX

    OdpovědětVymazat
  8. Brý den,jdu si zahrát vybiku! ;-) Tak parádní fresku,říkáš? Za sebe bych asi řezal na pravý čtverec,samozřejmě s plytkým bílým,avšak líbivým rámem - neboť se mi zamlouvají ty dlouhé sirky s červenými hlavičkami - jednička zachráněna... ;-) Dvojka - Obchodník s deštěm prošla díky divadelní hře i filmu s Burtem Lancasterem,trojka mě baví svou nenápadností a tak vybíjím čtyřku,protože jehlany nemám rád už od školních hodin geometrie...;-)

    OdpovědětVymazat
  9. U mě se obsahem neobhájila trojka a ta barevnost tomu jen pomohla. Ale je možné, že za tu může pracovní monitor. Každopádně mi připomněla mé začátky, kdy jsem se snažil chatrný obsah dohnat zuřivým točením čudlíků a někdy se u toho přistihnu i dnes. Takže jakákoliv záminka k sebekritice musí pryč. :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat