Galerie relativní 2019

Po celý tento rok jsem si dával stranou (EVERNOTE, díky) obsah Galerie DA a rozděloval ho do třech podadresářů. 

- TOP fotografie

- Fotografie pozitivně kontroverzní

- Komentáře s přesahem 

Sešlo se mě toho za tu dobu opravdu hodně.

Cílem mimo jiné bylo, na konci roku z té sbírky udělat takovou rekapitulaci s názorem. Tedy nejenom TOP těch nejlepších fotografií ale k tomu prolnutí s výběrem toho druhého podadresáře a mezi to asi tak ve stejném počtu výběr z podadresáře třetího.

Nepopírám, že jsem netušil problém, po těch událostech druhého pololetí. Nicméně jeho velikost i mě do jisté míry překvapila. Zaskočila a musel jsem tu představu na pár dnů odložit.

Když jsem začal proklikávat jednotlivé odkazy, teprve v té koncentraci se ukázala ta hrůza negativní činorodosti druhého pololetí. V mnoha případech bylo moje klikání marné. Buď už ta fotografie na DA nebyla, nebo nebyl komentář a nebo nebyl už ani ten dotyčný autor. A bylo tomu tak v mnoha těch případech, které mohly tvořit páteř tohoto článku. Tvořit kontexty, reprezentovat kvalitu a diskutabilnost. Vrátit se zpátky k výrazným myšlenkám.

Uvědomil jsem si, že DA se za rok 2019 ocitla bez relevantní historie. Kdokoli, kdo si nepamatuje, nebo přichází nový nedokáže už dojít k nějakému relevantnímu poznání, zhodnocení. Nelze ani vytvořit z toho co zbylo reprezentativní přehlídku dle výše uvedených podadresářů. A rozhodně mé poznání není o tom, že přece pár obrázků či pár chybějících komentářů nemůže hlouběji zasáhnout roční historii DA tak, aby z toho co zůstalo nebylo možno ty co chybí považovat za jen tak nějaké vady na kráse. Ta devastace je totiž zásadní.

Kdo si přece jen chce alespoň v krátkosti udělat o celém maléru obrázek, může proklikat asi těch padesát "Fotografií týdne" co píše týden co týden pan Černý. Ne, to není o tom, že by tam měly být jiné fotografie, to je o tom, že při pohledu na ty stávající uvidíte ten personální rozpor od současné reality. Hezké na těchto výběrech pana Černého je ale to, že vzhledem k počtu vždy představených fotografií není až tolik znát ta čím dál více se zvětšující díra za nimi. 

Ještě jedna perlička k tomu. Pokud se to vezme obecně, tak i to velmi ztěžuje orientaci a relevanci případné rekapitulace. O co jde? Jde o to, že systém umožňuje schovávání fotografií. A jak jsem zjistil, že to možnost která nezná hranic. Narazil jsem totiž na autora, který má vložených k dnešnímu dni 836 fotografií a z nich 599 je schováno před zraky ostatních. Možná tedy vystavuje pouze platné pokusy. Kolik schovaných fotografií s rokem vložení 2019 na DA existuje jsem opravdu nezjišťoval. Ten příklad je doufejme extrémní.

A tak tedy tu dnes to moje zamýšlené rozjímání na konci roku vlastně žádné není.

Nemohu sem totiž vkládat výstřižky fotografií z DA, výstřižky komentářů z DA nebo dokonce stažené fotografie (ani tak žádné nestahuji) z toho co během toho roku bylo na DA vloženo. 

Na to aby to možné nebylo je zde toto. A nelze proti tomu nic namítat. 

Jen mě tak napadlo třeba při pohledu na tyto počiny,

na tento

na tenhle

na toto

a třeba příkladem i tohle

že, pokud by se k tomu namotal nějaký právník co má alespoň trošku povědomí o fotografování, nelpěl by na tom ustanovení o zákazu šíření obsahu bez výhrad. Důvod je myslím evidentní. Žádný obsah totiž tyto a podobné počiny nemají. Navíc při zdravém rozumu těžko předpokládat, že by se v takových případech někdo bral o autorská práva. 

Při té postupné devastaci bych se ještě zastavil u dvou praktikovaných scénářů které s výše uvedeným nemají přímo až tolik co do činění.

První se často odehrává následně po nástupu někoho nového. Když někdo fotografuje třeba pět, deset nebo dokonce více let, tak pokud není totálně bez talentu občas nějakou výbornou fotografií udělá. Někdo často, někdo méně. No a když pak nastoupí na DA, pochopitelně vybírá z toho svého TOP (už většinou na jiné galerii vyzkoušeného) adresáře jednu fotku za druhou. A do článků "fotografie týdne" tak bývá kousek. Do respektu na galerii také. Po nějakém čase (někdy na to stačí pět vložených fotografií) jde vkládaná kvalita rychle dolů. A tak je to měřítko, jaký je kdo vlastně fotograf. A když se mezi tím rozkouká, že ten sestup kvality lze kompenzovat rozdáváním pochval a vysokých bodů novým přátelům prakticky za cokoli, je neštěstí na světe.

Druhé funguje takto: Autor na DA funguje a pak celkem bez relevantních důvodů končí sám smazáním všech fotografií, nebo téměř všech. Uteče nějaký čas a autor se vrací. No a začne vkládat znovu ty své už kdysi vložené fotografie. Především ty co se na Galerii jak se říká osvědčily. A tak se opět tleská (zvláště Ti co tu minulou éru nepamatují a ti co to považují za báječné shledání po čase, po létech). No pokud to skončí takto, dá se to jednou vydržet. Ovšem pokud po čase následuje další mazání a pak opět návrat s průvodními jevy výše popsanými, je z toho prostě fraška. Při čtvrtém návratu už ani to ne.

I po tom všem co jsem tu dnes už napsal slibuji veselý závěr, když už jsme na konci toho roku 2019

Klobouček smekám a polibky smrti jak od Leonida Iljiče  virtuálně zasílám zejména následujícím, bez skloňování (bolí mě záda):

Hotmandarin

Klásek

Sysel
Jokr

EMET

Růžička

Nejmil

Anonymous
Rudy

Anarki3

a prostřednictvím Shimmellovi nastavené tváře i Skalákové

S respektem pruhovanou šálkou mávám:

Subal

Vlk
Navyy

a Silence X. 

Údivu bez bližšího upřesnění směru pohybu hlavy na mém doživotně odsouzeném krku se tu dostává:

Rumovník

Mikuš

Jiří Z. 

A co přát Galerii DA do příštího roku?

Jiskřivou, emocemi a tvůrčím kvasem nabitou galerii bez strachu z devastujících ingerencí. :-)