FOTOTERAPIE Pošetilostí :

Byly jsou a ještě do konce týdne budou bouřky, horký konec léta. Tedy jeden portrét tady z Hradce Králové. To stereo odplevelování zaujalo. Fotka ale jen mobilem, tedy ne zrovna co se TK nejlepší pokoukání Ignorantka, mě napadlo...hledá holuba na střeše, přitom vedle vrabec do hrsti jako by nebyl Na kole je třeba udržovat rovnováhu. Při čtení detektivky na břehu, zdá se že také třeba vyvažování Hulvát, stín sám, nějaký drzý pán co dámu na zmrzlinu plazící se po zemi pokřikováním zval... Ano, hlavně Ti ptáci...hodní k procvičování.... A na závěr portrét člověka, náhodného kolemjdoucího, kterému se v brýlích leskne úterní článek na DA "Fotografie týdne". Nejprve s despektem (jestli je opravdu na webu věnovanému fotografování) přeskákal světočarami a kuželu událostí v časoprostoru aby nakonec přece jen s uspokojením a lehkým dojetím svým okem fotoamatéra se potěšil úžasnou, horkovzdušnou fotečkou až z Čínské Lidové Republiky...

Tolik otázek, jak to bylo s tou DIGIARENOU, co bude a kdo kam vlastně půjde. Jako by nebylo nic důležitějšího. Kdo šel okolo, tak se ptal, psal, volal a někteří jásali. Bylo toho příliš. Odešel jsem do lesů. Už z minulých dob známých míst tuláků, co knížku "Na cestě" nenosí sebou ale do svých srdcí si ji zapsali, do svých pocitů a svého konání propsali.  Jedno ráno, bylo tak nějak pod dešti probudil  mě kolemjdoucí aniž o to usiloval. Toho jsem neznal, myslím, že nikdy nezahlédl. Upoutala mě na rameni brašna. Stará, notně zdevastovaná. Takové jsme nosili za socíku. V nich většinou nějakou tu Prakticu od soudruhů z NDR. Nedalo mě to a začal jsem se vyptávat. Nosí ji jen jako praktické zavazadlo, které vydrží všechno. Už dávno nefotografuje, o digitálním fotografování neví nic. Potom z té tašky vysypal dva kousky ORWO filmů s dávno, velmi dávno prošlo expirační dobou. Nosí je prý s sebou od té doby a to pro štěstí. Fascinoval mě tím, že DA vůbec nezná, nikdy o ní neslyš...

Úvodem: V týdnu jsem byl fotografovat několikapatrovou sýpku na obilí. Obrovská budova z počátku minulého století, která byla mnoho let opuštěná. Vlastně ne až tak docela. Všude kam jsem vlezl či vystoupal, všude po zemi vrstvy ptačího peří, ptačího trusu, zbytku ptáků. Obilí, obilí pomálu, vlastně jen nějaký odér z dob kdy tam bylo ukládáno. Vytrhané, roztroušené všude posypané peří neoddělitelně dotvářelo poněkud zvláštní atmosféru. Taková patrová aréna. Beton a to všechno z ptáků. Původní záměr byl, sýpku nechat zbořit, jako ty Schody do Nebe o kterých jsem tu nedávno psal. Jenže majitel zjistil z jakého betonu byla ta sýpka ve druhé polovině minulého století preparovaná, vyztužená a vlastně revitalizovaná po požáru. Mosty se z takového betonu staví. Nosnost a mohutnost jak opevnění. Když předložili předpokládaný účet za likvidaci té sýpky, bylo po záměru. Účet byl likvidační, následná užitkovost vzniklého místa z ekonomického hlediska tím pádem tragicky v červených číslech. Kup...

Otisk mobilním telefonem jedné vývěsky, kterou jsem tu před pár dny potkal...hned vedle jednoho výchovného zařízení pro naše malé milé, perspektivní občánky... Hezky zasklená. A hlavně asertivně se chovejme. Sklo v čistotě udržujme...neplivejme...k volbám vždy vzorně docházejme...

No jak vidíte na jednom příkladu mého chtění, cesta to bude ještě dlouhá a času je málo... Tedy přesně vyřčeno jako Josef Krajbich , bych chtěl fotografovat STREET.... Lépe než koukat na moje STREET je zajít rovnou ke kuchaři, tedy ke streetaři... SEM ale dnes už vlastně jen SEM Doma je doma a co bylo už není....jen to dobré street zůstává bez rozmarů diletantů a hrobařů chvění...

Úvodem pár slov k receptu na prasečí (nebo čí) kolínka, který jsem psal do minulého článku. Přišla mě ptaní, zda to maso je možno nahradit něčím jiným. Někde bylo upřesněno že něčím nemasovým. Nikomu jsem jednotlivě neodpověděl a tak to činím tady pro všechny. Všechno jde nahradit něčím. Lidstvo s tím má už více jak dva tisíce let zkušeností. I prasečí kolínka se dají nahradit. A že tu píši povětšinou o fotografování, tak nemohu nevzpomenout, že i Fotografové na DA se jistě dají nahradit. Otázka je, jestli to je při těch náhradách ještě s velkým F . A místo toho masa s velkým M . Možná to je jen tím, že nesnáším pořekadlo "každý je nahraditelný", protože vidím jaké má ta bohorovnost úsudku následky a volební výsledky. K mé fotografii dnešní toho moc nenapíšu. Jen, že jsem si pohrál s tradičním motivem dvou ptáků. Vlastně něco přece víc napíšu. Před začátkem psaní těchto článků jsem tu uváděl, že je sem budu vkládat "jako bych vkládal tu samou fotografii na DA...

Včera ve 22:09 se na DA objevila pochvala nejvyššímu za stálý dohled nad likvidací zbytku kvičící mafie. Mafie bylo použito doslova. Kvičící také. Autorem veřejné pochvaly byl Jfunion. Kdo zná DA poslední čtyři roky, ví co tato pochvala znamená právě od tohoto autora a jak ukazuje, kterému myšlení uvedená čistka vyhovuje, byť zastírána různě zábavným způsobem. Tolik úvod k dnešnímu psaní. Více k pohnutkám psát EXIF NEWS v minulém článku. K mém fotografii asi toto. Už je tomu několik měsíců, co restaurátoři začali s obnovou jednoho z nejstarších zdejších domů stojících mimo historické centrum města. Podařilo se mě do jindy zamčeného domu nakouknout. Chvilku jsem bloudil očima po rozpracované rekonstrukci a pak vzhlédl vzhůru, do klenby. Dost překvapení to bylo. Restaurátor zanechal práce a na nějaký čas tím zanechal i mimoděčné umělecké dílo. Oškrabáním asi celkem novodobé výmalby vzniklo něco, co po výtvarné stránce lze spíš přiřadit do dvacátého století, či dokonce do soudob...

Po vydání minulého článku jsem tu přistoupil k přepracování vizualizace blogu. Je tedy teď poněkud jiný, než býval. Nicméně, tím vylepšováním nedošlo ani ke smazání některých fotografií, některých článků nebo dokonce ke smazání některých komentářů. Naopak, za komentáře pod minulým článkem velmi touto cestou děkuji. Tím přepracováním vizualizace došlo ale i k tomu, že fotografie v rámci vnikajícího projektu budou sice adjustované, nicméně o dost střízlivěji než bylo mojí původní představou. V té mé představě by ta adjustace nyní byla až oko vyrážející. Také jsem musel zvolit název projektu. A ten je jak vidíte EXIF NEWS a k tomu vždy připojené datum vydání. No a teď se dostávám k následující poznámce: Kdo nečetl mé předcházející články a komentáře pod nimi, může se v následujícím textu tohoto článku i poněkud ztrácet. Takový ten pocit, když přijdete v TV seriálu o dva první díly a sednete ke třetímu se může dostavit i tady.  Příkladem toho je komentář o dámě z Austrál...