Podzim 2017/I.

Taková malá, do tří půl tuctů rozdělená rekapitulace mého foto snažení na podzim 2017. Texty krátké (nějak mě to v poslední době ani nepíše) a fotografie různého druhu a původu. Ani nevím jak by tomu šlo nasadit nějakou koncepční uzdu. Jak jsem bez uzdy fotografoval tak dávám k nahlédnutí... 

S tím Diogenem to možná bude složitější. Stejné slovo i tady má více významů.. lze tu uplatnit oba. Sud na konci vesnice..

Pink, konec sezóny, pong...

Mobilem cvaknutý, náhodný na naší zahradě... Kýče podzimu od zahrady klíče...

Rybář, inventář přehrady. Tráví tam od jara do pozdního podzimu každý, letos prý čtyřicátý rok...jedna velká, další ještě větší, ryba za rybou... V kostýmu svobodníka ženistů vlastnímu stolu oporou..

Samotář za městem za řekou. Já fotil a on vedle ve svém stanu spal. Do města už nechce, co bylo už není a není nad to co tady má... Či nemá..

Dva měsíce po sezoně ho tam pověsili. Nikde nikdo, občas nějaký ten tichý blázen na břehu. Neuhnuli. Ono je to na tobogánu dost těžké a volby podle toho i dopadly...

Příští víkend tu najdete druhý 1/2 tucet obrázků z letošního podzimu.