Byl to docela šok. Za zdí, za mojí hlavou do letního slunce tetelení vytrysklo cosi živelného, rovnou se deroucího do týla a uší zalévajícího.
Obešel jsem ji a koukám, solitér od paty po vlas, od prvního taktu po vše objímající, syrové, nekompromisní FREE, které k ní evidentně patřilo. Vůbec se s tím nemazala stávala se součástí a nás držela, jak se říká v šachu.
Od té doby, když si pouštím nějaké to FREE, vždycky si na ní vzpomenu, slyším její naléhavou, nekompromisní linku...
Komentáře
Okomentovat
Ti kdo se svojí zbabělosti a vychcaností podíleli na finální destrukci a zmrzačení Galerie Digiaréna jsou tu na mém blogu v tuto chvíli naprosto zbytečně