Dycky v pátek (15/2020)

Asi včera Obec spisovatelů vyzvala k tvorbě knihy napsané v čase karantény. Tady výzva pro všechny psavce i ty amatérské. Nejlepších sto ze zaslaných povídek bude svázáno do knihy a ta vyjde nějak na počátku roku 2021.
Dnes mě z instituce kde jsem vystudoval přišla výzva k obeslání fotografické soutěže na téma které nebylo vůbec těžké uhádnout ještě před otevřením propozicí. Samozřejmě že Karanténa v hledáčku.
Nechávám si posílat pár Daily Newsletterů z médií jež se zabývají obrazovým sdělením primárně. Tedy sdělením pomocí fotografie. Každý den dávka méně či více kvalitních fotografií a příběhů s korovinovou krizi přímo souvisejících.
A když mě to ještě nestačí, nebo spíš tím začnu, jdu se podívat na blog JOsefa KRAjbicha.

Je docela možné, že každý toho tolik nesnese, že se chce této problematice vyhnout jak se dá a toho času využít jinak a bez nutnosti přílišné zátěže dokumenty této doby. Doby mimořádné. Doby co časem přejde. Doby ze které budou fotografie v její historii hrát mimořádnou roli. Od světového rozměru až po ty vesnické kroniky bez ohledu na místo méně či více turisticky vyhledávané. Od profesionálních fotografů po posledního začátečníka, který to nechtěl minout.

Tedy pokud to tak máte a chcete se od tématu doby držet co nejdále, zaručeně se vyhnete, když navštívíte Digiarenu. Například dnes, ve čtvrtek v 13:39 ani v čerstvých fotografií, ani v pětidenním TOPu nic. Ani jedna fotografie dotýkající se aktuálního tématu, vlastně ani žádného společenského tématu (na především povšechně společenském místě). Tedy ideální místo na relax a útěk od reality. Navíc název "Konsenzus" někde nahoře v TOPu , který prostě nejde minout a "Potlach" pod zavřenými slunečníky ten pocit ještě umocní..... a místo roušek roubíky to pojistí.
Vzpomenul jsem si na Boccacciův Dekameron. Ten vznikl ve čtrnáctém století jako vyprávění sta kratochvilných příběhů, ve Florencii, v izolaci, k ukrácení karantény při epidemii moru.

No a abych tomu šel naproti tak trochu i já, dnes ze čtyřech fotografií k vybíjení je pouze jedna korona virová. Ty zbývající, jako by ho nebylo.


fotografie číslo jedna




fotografie číslo dva


fotografie číslo tři


fotografie číslo čtyři


Pravidla jako vždy. Tedy vybíjí se jedna ze čtyř. Ta která autora komentáře zaujala nejméně. A samozřejmě platí jako vždy, že žádná z fotografií není starší než dva týdny.

Závěrem přáním i tak příjemného a dále prodlouženého víkendu :-)

Komentáře

  1. Vidíš kolem sebe věci,které většina ostatních nevidí - prostě jim není dáno...
    Kde jsi chytil toho dvanácteráka na prvním snímku? Vybavilo se mi vyprávění Vlasty Buriana,kde popisoval,jak ulovil jelena pomocí pecek od třešní,nemaje náboje... ;-)
    Přesto,že jsi zmínil koronavirus a potřebu jej zaznamenat v různých podobách,vybíjím právě č.3...
    Co se DA týče - darmo mluvit...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Parohy jsou fotografované v jedné celkem bezvýznamné vesnici asi deset kilometrů za HK.
      Protože v té vesnici postupně postupně nějaká parta vykradla několik stodol a stavení, včetně hospodářských strojů (a jak se ukázalo na základě vytipování spojeného s fotografováním) tak pokud tě tam místní neznají může se Ti snadno stát, že než dofotografuješ, máš za sebou policejní hlídku. To tam je taková domluva. Domorodci už ani nevarují, prostě vytočí telefon a police je tam do deseti minut. Navíc pro jistotu je celá ta zadní část opatřena zákazem vjezdu (když tam projíždí auto, domorodci si okamžitě zapisují SPZ a nenechají si ji pro sebe). A já se tomu nedivím a nemám jim to za zlé. Jen že mě znají umožňuje občasné fotografování míst které znám dobře už hezkou řádku let.




      Co se DA týká tak souhlas. Za dlouhé psaní to momentálně už ani nestojí.
      Tedy krátce:

      25.3.2020 v 21:06 Měly být smazány tyto dva účty:

      https://galerie.digiarena.zive.cz/member.php?uid=96087

      https://galerie.digiarena.zive.cz/member.php?uid=88116

      Oni by jistě dobře věděli proč. A byl by to takový dobrý signál pro ostatní, že i na DA existují jistě hranice kulturního chování mající přednost před nestydatou zákeřností.

      No nestalo se, místo smazání těch dvou účtů byly smazány věci doličné. A tedy křivárnám narostlo sebevědomí a křídla.

      A podle toho aktuálně DA vypadá.

      Vymazat
  2. Mě ty parohy připomínají jednu aktuální reklamu. Aktuální foto beru na milost, tak vyřadím číslo dva.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. OK :-)
      Mám téměř z toho místa jednu snad i pohlednější a zajímavější. Ale je na výšku a navíc tady jsem chtěl mít dvě barevné a dvě černobílé a ona ta na výšku je ještě ke všemu barevná.
      Třeba to vyjde, že příští pátek sem dám i tu druhou...

      Díky za vybíjenou :-)

      Vymazat
  3. Čtyřka sice vypadává z formátu, ale je nejlepší (možná i proto, že mi připomíná jednu z mých posledních "divnofotek" ... to byl žert). A tak rozhodování je mezi 2 a 3, ententýky 3 jde ven.
    A abych pravdu řekl, focení v době infikované je obtížné. K obecné nevraživosti vůči majitelům objemnějších fotoaparátů (to je přímá úměra) přibyla agrese virozní, lidí je málo venku a jsou podezřívavější... takže jsme nedávno na procházce s Evou ani moc nesundávali roušky, ehm chci napsat krytky objektivů.. spíše jsme si užívali nebývalé prázdnoty v místech, kde se donedávna sunuly nekonečné stonožky turistů...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Napíšu něco k těm formátům, třeba to bude pro někoho trošku užitečné. Už skoro rok mám nastaven na všem formát 9x16 (občas cíleně z toho vyskočím do běžného formátu). To znamená, že v hledáčku koukám do takové nudle a do ní se snažím komponovat. Pak, když se doma zahledím do RAWu, mám možnost se pohybovat vertikálně a ten obrázek ještě takto optimalizovat (bez nějakého dalšího ořezávání, které je sice v tu chvíli možné ale snažím se fotit tak abych ho nemusel použít). No a občas se mě stane, že v tu chvíli, v tom RAWU vidím, že ještě lepší by bylo použít formát třeba 3:2. A tak opustím tu původně zamýšlenou nudli a ve vertikále nastavím 3:2.

      A pak teprve vyvolám do JPG.

      K fotografování v době infikované: Dnes jsem vyrazil bez Evy ale s psicí a místo jednoho velkého fotoaparátu si vzal dva malé :-) Stále je možno na sobě pracovat :-)

      Vymazat
  4. Pána na trojce nechám v klidu spát a odložím ho.Ty světla naděje se mi líbí nejvíce a hlavně jsou ve dvojici, tak jak to má dnes být.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat