Před léty jsem četl všechno od Cílka. A kupoval jeho knihy. A zakládal do své zdejší knihovny. A jak je tu málo místa, tak postupně ty knihy končily v mé knihovně na venkově. A před několika dny jsem Cílka ne zase četl ale viděl jeho povídání v TV. A po těch letech, kdy jsem ho spíš nevnímal mě to přišlo zas nesmírně aktuální a přitom nadčasové, velmi blízké. A tak o víkendu jsem z té mé venkovské knihovny přivezl "Dýchat s ptáky". No a následně a náhodou došlo na setkání s tímhle člověkem na jinak zcela opuštěném sídlišti...a bylo to dílem absurdní, dílem surrealistické, dílem pošetilé. Člověk co evidentně nežije ve vzduchoprázdnu a nějak v širších souvislostech vnímá realitu. No a tím mě to Cílkovo Dýchání s ptáky a starost toho člověka vlastně o to samé zapadla do sebe...a došlo na CVAK
No jo, kocour, byl vyrušen, když si zrovna umýval (olizoval) intimní partie ( ještě má zvednutou zadní tlapku). Když v tu chvíli fotograf namíří a "cvak". To se člověk nediví, jak se pak ten kocour na tom snímku tváří :D. Takhle to kocouři dělají, s tím mytím, že se olizují i na těch oněch místech .. možná trochu šokující i pro paní Hertlovou, že přerušila na půl dne ten chválící kulomet, ale ono to zase začne, utrpení i pro mě, se na to dívat, radši fakt jít dělat něco jiného, cokoliv. SX
Budu tam tudy chodit teď s obavami. Ono totiž tady anonymně něco zničit, ulomit rozšlapat, podřezat...jen tak pro pocit vlastního uspokojení z hrdinského činu není až tak vzácné...
Já tedy musím vzdát hold pisateli,jenž tam tu cedulku připevnil. Takový šlechetný a statečný Don Quiote...jen mám obavy,aby tím vzkazem nezpůsobil ještě větší škody,byť v dobrém úmyslu...
Dnes jsem dostal vyrozumění o obálce s pruhem, nervozně jsem volal na Městský úřad, podle čísla jednacího jsem uhodl i koho se mám zeptat, jestli mám na poštu rychle běžet, nebo se jen tak příležitostně odpotácet svým obvyklým postcovidovým tempem. Dostalo se mi ujištění, že mám být klidný, je to jenom vyřízení rok staré mojí nervozní žádosti o nepokračování barbarského útoku na pár ovocných stromů, které jsem vysázel za náš panelák do prostoru, který je téměř uzavřen, nikdo tam nechodí úzkou cestou, roste tam jenom odjakživa jen lebedotráva, která je čas od času pokrácena na svých právech partou partou "trávastishow". A tak jsem dostal nápad, jak tento prostor využít vysazením několika různých ovocných stromků, nikoliv pro mne, ale pro každého kdo půjde "kolem", sice bez povolení majitele - Města, ale s vidinou a nadějí, že přece to nemůže být takový problém, když daruji Městu a vysázím na vlastní náklady pár stromů, notabene není až takové těžké, když Město nebude souhlasit, lze tu úhlednou řadu nebohých stromků vytrhat, uřezat, zničit .... a to jsem nečekal, že to nastane tak brzo, po prvním jarním průjezdu trávastishow byly ze 7 stromků tři zničeny, přestože byly označeny cedulkou, a o kousek dál stojící náletové dřeviny se netknuty jen potměšile pochechtávaly. Velmi nepěkný hovor s některými nespisovnými slovy jsem měl s velitelem toho zdatného družstva, na téma "jak jsem si dovolil o vlastní vůli něco zasadit na pozemku Města". A tak mi nezbylo než z oka do okna prohovořit s úřednicí Městského úřadu, která to má na starost, a je skvělou ironií osudu, že okno té úřednice přímo kouká na ten pozemek se stromky (sousedíme s úřadem). A napsal jsem žádost na úřednici, dnes - po roce - mi došla odpověď, bude ještě pár dní ležet na poště.
PS.: Vloni se Město obrátilo na občany, aby podali náměty na to, kam by Město (na svých pozemcích) mohlo nechat vysázet nové, mladé, i ovocné stromy.
Zažíváš něco podobného co tu žere i mě. Pak podléhám takové beznaději a představě, že vlastně nikde nikdo za nic moc neodpovídá...a jen si hlídá aby ty průšvihy nešli k němu přišít.
Jo a před pár dny jsem si zřídil datovou schránku.
Je dobré to vědět. Aspoň půjdeš na podzim sklízet na jisto.
OdpovědětVymazatPřed léty jsem četl všechno od Cílka. A kupoval jeho knihy. A zakládal do své zdejší knihovny. A jak je tu málo místa, tak postupně ty knihy končily v mé knihovně na venkově. A před několika dny jsem Cílka ne zase četl ale viděl jeho povídání v TV. A po těch letech, kdy jsem ho spíš nevnímal mě to přišlo zas nesmírně aktuální a přitom nadčasové, velmi blízké. A tak o víkendu jsem z té mé venkovské knihovny přivezl "Dýchat s ptáky". No a následně a náhodou došlo na setkání s tímhle člověkem na jinak zcela opuštěném sídlišti...a bylo to dílem absurdní, dílem surrealistické, dílem pošetilé. Člověk co evidentně nežije ve vzduchoprázdnu a nějak v širších souvislostech vnímá realitu. No a tím mě to Cílkovo Dýchání s ptáky a starost toho člověka vlastně o to samé zapadla do sebe...a došlo na CVAK
Vymazatkrásná :) ... SX
OdpovědětVymazatDnes ráno jsem nahlídnul na DA a pak odcházel s tímhle:
Vymazat"si zrovna olizoval kulky, že? Smile! ... to oni dělávaj"
a to jsem se musel zasmát a tenhle vtípek mě po tom trapném hertl-marketingu co jsem tam vytrpěl zvednul náladu do konečně výrazně jarního dne :-)
No jo, kocour, byl vyrušen, když si zrovna umýval (olizoval) intimní partie ( ještě má zvednutou zadní tlapku). Když v tu chvíli fotograf namíří a "cvak". To se člověk nediví, jak se pak ten kocour na tom snímku tváří :D. Takhle to kocouři dělají, s tím mytím, že se olizují i na těch oněch místech .. možná trochu šokující i pro paní Hertlovou, že přerušila na půl dne ten chválící kulomet, ale ono to zase začne, utrpení i pro mě, se na to dívat, radši fakt jít dělat něco jiného, cokoliv. SX
VymazatHezké, že kpt, Ořech má památník, však to byla persona non plus ultra Černých baronů. ;-)
OdpovědětVymazatBudu tam tudy chodit teď s obavami. Ono totiž tady anonymně něco zničit, ulomit rozšlapat, podřezat...jen tak pro pocit vlastního uspokojení z hrdinského činu není až tak vzácné...
VymazatJá tedy musím vzdát hold pisateli,jenž tam tu cedulku připevnil. Takový šlechetný a statečný Don Quiote...jen mám obavy,aby tím vzkazem nezpůsobil ještě větší škody,byť v dobrém úmyslu...
OdpovědětVymazatRozumím Tvým obavám a pocitům. Díky za tu úvahu :-)
VymazatDnes jsem dostal vyrozumění o obálce s pruhem, nervozně jsem volal na Městský úřad, podle čísla jednacího jsem uhodl i koho se mám zeptat, jestli mám na poštu rychle běžet, nebo se jen tak příležitostně odpotácet svým obvyklým postcovidovým tempem. Dostalo se mi ujištění, že mám být klidný, je to jenom vyřízení rok staré mojí nervozní žádosti o nepokračování barbarského útoku na pár ovocných stromů, které jsem vysázel za náš panelák do prostoru, který je téměř uzavřen, nikdo tam nechodí úzkou cestou, roste tam jenom odjakživa jen lebedotráva, která je čas od času pokrácena na svých právech partou partou "trávastishow". A tak jsem dostal nápad, jak tento prostor využít vysazením několika různých ovocných stromků, nikoliv pro mne, ale pro každého kdo půjde "kolem", sice bez povolení majitele - Města, ale s vidinou a nadějí, že přece to nemůže být takový problém, když daruji Městu a vysázím na vlastní náklady pár stromů, notabene není až takové těžké, když Město nebude souhlasit, lze tu úhlednou řadu nebohých stromků vytrhat, uřezat, zničit .... a to jsem nečekal, že to nastane tak brzo, po prvním jarním průjezdu trávastishow byly ze 7 stromků tři zničeny, přestože byly označeny cedulkou, a o kousek dál stojící náletové dřeviny se netknuty jen potměšile pochechtávaly. Velmi nepěkný hovor s některými nespisovnými slovy jsem měl s velitelem toho zdatného družstva, na téma "jak jsem si dovolil o vlastní vůli něco zasadit na pozemku Města". A tak mi nezbylo než z oka do okna prohovořit s úřednicí Městského úřadu, která to má na starost, a je skvělou ironií osudu, že okno té úřednice přímo kouká na ten pozemek se stromky (sousedíme s úřadem). A napsal jsem žádost na úřednici, dnes - po roce - mi došla odpověď, bude ještě pár dní ležet na poště.
OdpovědětVymazatPS.: Vloni se Město obrátilo na občany, aby podali náměty na to, kam by Město (na svých pozemcích) mohlo nechat vysázet nové, mladé, i ovocné stromy.
Zažíváš něco podobného co tu žere i mě. Pak podléhám takové beznaději a představě, že vlastně nikde nikdo za nic moc neodpovídá...a jen si hlídá aby ty průšvihy nešli k němu přišít.
VymazatJo a před pár dny jsem si zřídil datovou schránku.