Já jsem takhle podobně balil v létě do svatebních šatiček na školní zahradě kanadské borůvky a muchovník, důvodem byly nepřátelské nálety černých a černostrakatých opeřenců. Ti namísto toho, aby přiložili ruku (křídlo) k dílu, hráli se mnou tu stupidní, nejvypečenější hru "kde nechal Klásek díru", odměnou za výhru měli snídani, oběd i večeři a já zlost. Ale zahradní borůvky jsou pěkné, dekorativní i listem (((-: a člověk musí být VyTrvalý, jednou se té úrody možná i dočkám (spíše ale nějakým omylem přírody).
S ohledem na aktuální problémy společnosti Google včetně služby Gmail které trvají od úterního večera a zatím neberou konce je možné, že napíšete komentář a sem naskočí později než bývá obvyklé... Nicméně samotný problém psaní komentářů nikterak nebrání a podle dosavadních zkušeností nebudou ztraceny, pouze zdrženy.
Máma mi vždycky říkala - když něco nevíš,tak se zeptej! Já se tu už od včerejška marně snažím přijít na to,co vidím na fotografii a neméně tápu nad jeho sdělením. Jak se říká - "blahoslavení chudí duchem"... Dokonce mám dojem,že nechápavších může být i více soudě podle minima příspěvků. První asociace byla štrúdl,ale to bude asi od pravdy hodně daleko... ;-)
Fotka vznikla nikoli jako nějaký kontext, nějaká filipika či štulec nebo slabé chvilky vzpomínka. A vložena nebyla protože nebylo co vložit. Prostě by se mě takhle líbila třeba na zdi v nějaké minimalistické místnosti. Vznikla čistě jako estetická záležitost (obsah v tu chvíli nepodstatný, hluboká myšlenka nikde). Až když jsem ji začal finalizovat došlo na kontexty. Pocity různější než jen to, že fotka je čistá a struktury dá se říci k zavěšení. Strohost by se dala strouhat na krustu hebkou.
Většinou člověk přijme pro vždycky nějaký kontext a s ním si tu fotku spojí. Případně naopak. Tady u mě došlo na různé asociace pokaždé když jsem ji otevřel. Od mumií až po tísnivé sci-fi kde hlavní roli hraje zámotek jako počátek něčeho následně slizkého a ohavného. Protipólem třeba ale také vysoká míra sterility. Také jakési tajemství stvoření kdesi v laboratoři řízené kdo ví kým, nebo spíš čím.
Prostě takový ideál co si doma na mýtince pověsit ve velkém formátu na zeď a nechat se zneklidňovat svojí prací každý den trochu jinak. Nespoléhat se, že to udělají jiní a tím zneklidněn pak ani nebudu spát.
Samozřejmě jsem byl zvědav jak to uchopí divák. Jak se zmocní obrazu, případně zavolá příbuzné a ukáže jim jakou ničemnost bez přidané hodnoty zase ten JJ udělal, věší bulíky na nos a přitom my bychom ten náš Kárlštejn z Ikei za pár korun za nic nevyměnili.
Samozřejmě jsem byl zvědav jak to uchopí divák, jak se zmocní obrazu, nikoho nezavolá a popustí stavidla své fantazie, svých pocitů, svých zkušeností a svého výtvarného citu...a pak od toho vstane a už si ten svůj názor nenechá od nikoho vymluvit. A od autora už vůbec ne...
Autor počítá s tím, že zdaleka ne každého tahle fotografie osloví, vyprovokuje k nějaké interpretaci... a následuje jen jeho pokrčení ramen. I na takové výstavy autor občas zajde. A míjejíce předpokládaný účinek odchází, ovšem bez požadavku na vrácení vstupného neochvějně se svou pravdou za svým dalším k ní pasujícím tvůrčím počinem. Mimochodem, ten Rýn za ty peníze ho kdysi také pořádně vytočil a to u něj ani nestál.
Mimochodem, byl jsem se tam dnes dopoledne podívat. Do té až sterilní čistoty napadané listí, po okrajích špína, uvnitř od potkanů a anonymů naděláno. Nic k fotografování, nic k pověšení.
Asi na tom něco bude (a máš důkaz o tom), že u mne stísněnost kamenného prostoru vyvolala neodbytný pocit, že se dívám do sarkofágu s mumií. Prostě "Na slovíčko s mumií", napsal (by) můj oblíbený autor. Ve snaze můj příspěvek vypointovat spojením mezi zahrádkou a věnečkem z prostých květů, které měl Tutanchamon položený na jedné z masek svojí mumie, zkolaboval jsem na tom, že se mi nepodařilo tuto skutečnost nikde ověřit... někde jsem četl a nevím kde...
Bravo, výborně, jsi geniální vyhledávač (((-: a jsem rád, že jsem si to kupodivu zapamatoval (už si nepamatuju co jsem včera večeřel), a nezvojtil, tak jak často činívám. Je to dojemný příběh, resp. smyšlenka.
Já jsem takhle podobně balil v létě do svatebních šatiček na školní zahradě kanadské borůvky a muchovník, důvodem byly nepřátelské nálety černých a černostrakatých opeřenců. Ti namísto toho, aby přiložili ruku (křídlo) k dílu, hráli se mnou tu stupidní, nejvypečenější hru "kde nechal Klásek díru", odměnou za výhru měli snídani, oběd i večeři a já zlost. Ale zahradní borůvky jsou pěkné, dekorativní i listem (((-: a člověk musí být VyTrvalý, jednou se té úrody možná i dočkám (spíše ale nějakým omylem přírody).
OdpovědětVymazatS ohledem na aktuální problémy společnosti Google včetně služby Gmail které trvají od úterního večera a zatím neberou konce je možné, že napíšete komentář a sem naskočí později než bývá obvyklé...
OdpovědětVymazatNicméně samotný problém psaní komentářů nikterak nebrání a podle dosavadních zkušeností nebudou ztraceny, pouze zdrženy.
ještě k předchozímu oznámení
OdpovědětVymazathttps://www.novinky.cz/internet-a-pc/clanek/google-i-gmail-postihl-globalni-vypadek-tento-tyden-uz-podruhe-40345344
Máma mi vždycky říkala - když něco nevíš,tak se zeptej! Já se tu už od včerejška marně snažím přijít na to,co vidím na fotografii a neméně tápu nad jeho sdělením. Jak se říká - "blahoslavení chudí duchem"...
OdpovědětVymazatDokonce mám dojem,že nechápavších může být i více soudě podle minima příspěvků.
První asociace byla štrúdl,ale to bude asi od pravdy hodně daleko... ;-)
Děkuji Honzovi, že to vyjádřil za mě. Už jsem tu byl několikrát, leč stále nechápu.
OdpovědětVymazatFotka vznikla nikoli jako nějaký kontext, nějaká filipika či štulec nebo slabé chvilky vzpomínka. A vložena nebyla protože nebylo co vložit.
OdpovědětVymazatProstě by se mě takhle líbila třeba na zdi v nějaké minimalistické místnosti. Vznikla čistě jako estetická záležitost (obsah v tu chvíli nepodstatný, hluboká myšlenka nikde). Až když jsem ji začal finalizovat došlo na kontexty. Pocity různější než jen to, že fotka je čistá a struktury dá se říci k zavěšení. Strohost by se dala strouhat na krustu hebkou.
Většinou člověk přijme pro vždycky nějaký kontext a s ním si tu fotku spojí. Případně naopak. Tady u mě došlo na různé asociace pokaždé když jsem ji otevřel. Od mumií až po tísnivé sci-fi kde hlavní roli hraje zámotek jako počátek něčeho následně slizkého a ohavného. Protipólem třeba ale také vysoká míra sterility. Také jakési tajemství stvoření kdesi v laboratoři řízené kdo ví kým, nebo spíš čím.
Prostě takový ideál co si doma na mýtince pověsit ve velkém formátu na zeď a nechat se zneklidňovat svojí prací každý den trochu jinak. Nespoléhat se, že to udělají jiní a tím zneklidněn pak ani nebudu spát.
Samozřejmě jsem byl zvědav jak to uchopí divák. Jak se zmocní obrazu, případně zavolá příbuzné a ukáže jim jakou ničemnost bez přidané hodnoty zase ten JJ udělal, věší bulíky na nos a přitom my bychom ten náš Kárlštejn z Ikei za pár korun za nic nevyměnili.
Samozřejmě jsem byl zvědav jak to uchopí divák, jak se zmocní obrazu, nikoho nezavolá a popustí stavidla své fantazie, svých pocitů, svých zkušeností a svého výtvarného citu...a pak od toho vstane a už si ten svůj názor nenechá od nikoho vymluvit. A od autora už vůbec ne...
Autor počítá s tím, že zdaleka ne každého tahle fotografie osloví, vyprovokuje k nějaké interpretaci... a následuje jen jeho pokrčení ramen. I na takové výstavy autor občas zajde. A míjejíce předpokládaný účinek odchází, ovšem bez požadavku na vrácení vstupného neochvějně se svou pravdou za svým dalším k ní pasujícím tvůrčím počinem. Mimochodem, ten Rýn za ty peníze ho kdysi také pořádně vytočil a to u něj ani nestál.
Mimochodem, byl jsem se tam dnes dopoledne podívat. Do té až sterilní čistoty napadané listí, po okrajích špína, uvnitř od potkanů a anonymů naděláno. Nic k fotografování, nic k pověšení.
Asi na tom něco bude (a máš důkaz o tom), že u mne stísněnost kamenného prostoru vyvolala neodbytný pocit, že se dívám do sarkofágu s mumií. Prostě "Na slovíčko s mumií", napsal (by) můj oblíbený autor. Ve snaze můj příspěvek vypointovat spojením mezi zahrádkou a věnečkem z prostých květů, které měl Tutanchamon položený na jedné z masek svojí mumie, zkolaboval jsem na tom, že se mi nepodařilo tuto skutečnost nikde ověřit... někde jsem četl a nevím kde...
VymazatTipuji Zamarovský nebo Vachala tam by to někde mohlo být :-)
VymazatTady přímo od nálezce :-)
Vymazathttp://cesky-dialog.net/clanek/307-pribeh-prvni-o-vecne-krase-lasky/
Bravo, výborně, jsi geniální vyhledávač (((-: a jsem rád, že jsem si to kupodivu zapamatoval (už si nepamatuju co jsem včera večeřel), a nezvojtil, tak jak často činívám. Je to dojemný příběh, resp. smyšlenka.
VymazatNějaké drobné kytičky jsou tam zabalené, aby jim nebyla zima :). SX
OdpovědětVymazatMožná prstožravé :-)
VymazatTak bacha ať neschramstnou celou ruku :-)) SX
Vymazat