Fotografování do těchto pátků je pro mě nezřídka i takovým výletem do témat a žánrů jež neodpovídají mé dlouhodobé inklinaci. Každý fotograf se něčím profiluje a něco jiného běží kousek vedle mimo jeho zájem. A nebo to, co ho jako fotografa nezajímá musí fotografovat jen proto, protože za něco se to živobytí koupit musí. Tady jsem v situaci, kdy nemusím ale zkouším a pokouším s tím, že není nutno si nepodařenými výlety toho druhu příliš následně zatěžovat hlavu kvůli tomu živobytí.
I dnes tomu tak je. Čtyři fotografie k vybíjení, co fotografie to jiný žánr, případně výlet jinam.
Tady se sešly republiky. Samotná stavba z té První. Bleskosvod z té následující, trouba asi stopětadvacítka novodur z ČSSR a květina dnešní. Takovou totiž nikdo neukradne a střežit ji netřeba. Tak daleko jsme ještě nedošli. Přesto jsem se pokusil o fotografii relativně poetického městského zátiší.
Sport nefotografuji už prakticky vůbec. Žranice nikdy. Programově jsem je odmítal dokonce i nevěstám i ženichům a vím proč. Estetika je mně totiž nad všechny chlebíčky. No a tady se to sešlo...a ještě se sportu svérázným způsobem fandí...nebo možná obdivem padají sousta z úst....
Vždycky jsem pochyboval, že by mělo smysl fotografovat stupidní umělohmotnou, unifikovanou popelnici. Pokud ano tak snad jedině jako humor nějak vtipně popsanou, případně opatřenou úsměvnými grafickými symboly z tvořivých pohnutek našich sousedů. Nicméně tady v tom případě jsem to prostě zkusil. Tedy pokus o relativně poetický pohled "Zátiší s umělohmotnou popelnicí". Asi jasná kandidatura na vybití 🙂
Živá bytost která která si vzala k srdci tu zásadu "Nenechte se ochočit" a pohrdla místem inventáře na rameni ředitele cirkusu a rolí vypelichané opičky, která hopká jak pan ředitel a jeho šaškové pískají v liduprázdné aréně. I tohle byl pro mě výlet mimo a překvapením se mně tajil dech.
Závěrem dnes přání dobrého světla v novém školním roce a počínajícím podzimu, který je pro fotografa obdobím zvýšené aktivity 🙂
Tu první bych asi přehlédl, nebýt tvého zasvěceného výkladu o historii. Při poledním pikniku není lepší rozptýlení, než sledovat blázny, kteří si ničí tělo v domnění, že to dělají pro zdraví. Popelnicová poezie na mě působí sympatiky, navzdory přepalům. Veverku skoro nevidím ani když použiji brýle. Za to, že se tak mazaně schovává, tak jí vybíjím. Přeji hezký víkend.
OdpovědětVymazatPrima víkend i Tobě :-) Konečně dojde na nějaké mokré fotky :-)
VymazatNuže dobrá,pusťme se do toho... ;-)
OdpovědětVymazatJak jsi předpověděl,popelnici vysypávám,neboli vybíjím. Trochu se však divím,že nefotíš sport - máš k tomu totiž dobré předpoklady! ;-) Sport s vtipem,řekl bych...;-)
...a veverku jsem nechal právě pro tu vlastnost,že se nenechala ochočit...;-)
OdpovědětVymazatNěkde za tu vlastnost naopak nenechávají ...
VymazatTahle zákoutí mám ráda (1). Holky doplňují energii na další závod :-)) (2). Popelnici chutná a mně to rozložení světla (3). Nenechá se ochočit, nicméně po očku Vás sleduje (4). Za mě dvojka ven, něčím mě irituje ... . Přeji hezký víkend, i když má být deštivý a dobré světlo také Vám, SX
OdpovědětVymazatPrima víkend i Vám :-) A rosnička to předpověděla správně :-)
VymazatVzhled blogu je určitě přehlednější! (y)
OdpovědětVymazatObčerstvovací stanice na dvojce se mi líbí, příště prosím lepší moment, něco z toho jak projede kolem stolku, popadne láhev a vyleje si jí na hlavu ,-) ... Nenasytná popelnice co by sežrala ještě více, kdyby to sakra nebylo za plotem, takové infantility mohu v libovolném množství. Veverka co může být i netopýr, kuna nebo medvídek, hádanky já rád. Takže Černý petr, doufám že jsem napsal správně to velikánské Č, patří pro dnešek jedničce.
OdpovědětVymazatDávám vale jedničce, ale dlouze jsem se rozhodoval mezi jedničkou a čtyřkou. Rozhodlo to, že jsi svého mývala vzal na procházku. :-)
OdpovědětVymazatNa jediné jedničce jsem si nenašel nic co by ji zachránilo.
OdpovědětVymazat