Dycky v pátek (14/2020)

V neděli jsem tu zveřejnil článek a svoje fotografie na téma "Co fotografovat doma". Bylo to myšleno, co tedy teď v té mimořádné situaci omezeného pohybu fotografovat vůbec, když nepomineme ta nebezpečí, která na nás čekají venku.

A lehce sarkasticky se mě v jednom z komentářů dostalo lehlého poklepání, že tedy v mém případě lépe doma, než venku. Že to dává lepší výsledek, v mém případě. Sarkasmus nenávidím. Nikdy ho nepoužívám ani v lehlé podobě. Když vidím, jak to na člověka působí, nedivím se, že sarkasmus patří co se týká hodnocení fotografií k vymýcení. Za každou cenu. V rámci pravidel.

Nicméně, hledal jsem jak z toho ven a jak se nenechat zatlačit tou pochvalou do kouta. Nezamknout se doma a jen nepokračovat jen v těch zátiších. Hlavně se nenechat deprimovat. A utekl jsem s fotoaparátem ven. A dělal jsem to tak každý den. A fotografoval, fotil, cvakal. Obrázek za obrázkem bez ohledu na stále se opakující varování ze všech mediálních zdrojů.

No a čtyři fotografie do dnešním vybíjené Vám z toho mého cvakání předkládám k uplatnění zde jasných pravidel. Fotografie bez dalších popisů, jen očíslované pro snadnější komunikaci v komentářích.

Fotografie 1

Fotografie 2

Fotografie 3

Fotografie 4

Začíná jaro, tedy zdá se, že zítra opravdu začíná jaro, možná v neděli. Sluníčko, možná a někde až dvacet stupňů a k tomu čerstvě pozavírané turistické cíle určitě na Liberecku ale určitě i mnohde jinde. Tedy sláva jaru, jdu se zamknout a oblepit si dveře izolepou a Vám přeji prima prodloužený víkend o jehož délce se nám před časem ani nesnilo :-)