Co fotografovat doma

Začíná ta psýcho nálada dopadat už i tady u nás. To bylo furt, že tenhle kousek České republiky prakticky není zasažen, není nakažen. V pátek nám tu ale začaly padat čelisti. A víte jak to vypadá, když z roušek padají čelisti. To vás hned zastaví, legitimují a co že vám z té vaší roušky vůbec něco vypadává, když nemá. Dokonce včera přibili na výtah ceduli "Bez roušky vstup zakázán". Dnes ráno jsem ho otevřel a tam ležely tři. Každá jinak oslintaná. Tak ven se asi z výtahu může s holou čelistí.

Hodiny se táhnou a člověk také pořád dokola nemůže obracet stránku za stránkou. A ta nová ČT3 na celý den nestačí ani důchodcům a mladým už vůbec ne.

A pak jsem kdesi spatřil naprosto motivační výrok:

"Běžte prosím raději fotit. Jak člověk nemůže moc ven, je to nepříjemné, ale i doma se přece dá najít hodně témat k fotografování."

Sice mě to připomínalo výroky mojí babičky, když jsem měl chřipku a podávala mě skicák a pastelky, nicméně uchopil jsem tu motivaci a nechal se jí unášet.

Jak se mě to povedlo, uvidíte sami:

holub hřivnáč na balkóně co spolehlivě přináší jaro

večeře co spolehlivě i oko potěší

Cesta do sklepa. Už se potvory šikují. V pátek jsem viděl naproti domu na vrbovníku první malilinkatá klíšťata. Bude léto...

Odležený odpad pana souseda v rohu sklepení na dobu po koronaviru asi

V krabici od žacího stroje asi nový nájemník. Ještě že o něm naše psice nic neví

Sobotní návštěva: Tatonka několik dnů po atentátu

Večer takový virtuální návrat k práci. Poster na téma CHAOS

Vlastně produktovka, začátek práce na obědě. Rád vařím. Recept na vyžádání.

celou cestu jsem se rozhlížel cestou k popelnici. Tam bác, příšera s prošlou Českou klasikou. Škoda, že neumím přidat k tomu odpovídající báseň. To by čuměli...nejen příšery..

Po obědě šlofíka. PO šlofíku čtení. A koukám, že píšou, že ty Amerikáni na ten koronavirus kašlou. Nic prý na tlamičkách nenosí a kašlou. Mám starost o Rudyho. Sice u bazénu, ale kdo ví jestli nekašlou i tam. A tak v té starosti usedám k editoru a kreslím sluníčko. Rudy už bude vědět, že to je zdravice z Hradce.

No a pro dnešek s fotografování doma je konec. Musím oblepit dveře páskou a pustit filtraci vzduchu. Vyvařit roušky, vypnout vařič a pustit si Johanna Sebastiana Bacha. Protože varhany, varhany ty dokáží zaplnit celou hlavu, celý byt.. 

a máš s kým být...