EXIF NEWS 10.08.2019

Úvodem pár slov k receptu na prasečí (nebo čí) kolínka, který jsem psal do minulého článku. Přišla mě ptaní, zda to maso je možno nahradit něčím jiným. Někde bylo upřesněno že něčím nemasovým. Nikomu jsem jednotlivě neodpověděl a tak to činím tady pro všechny. Všechno jde nahradit něčím. Lidstvo s tím má už více jak dva tisíce let zkušeností. I prasečí kolínka se dají nahradit. A že tu píši povětšinou o fotografování, tak nemohu nevzpomenout, že i Fotografové na DA se jistě dají nahradit. Otázka je, jestli to je při těch náhradách ještě s velkým F. A místo toho masa s velkým M. Možná to je jen tím, že nesnáším pořekadlo "každý je nahraditelný", protože vidím jaké má ta bohorovnost úsudku následky a volební výsledky.

K mé fotografii dnešní toho moc nenapíšu. Jen, že jsem si pohrál s tradičním motivem dvou ptáků. Vlastně něco přece víc napíšu. Před začátkem psaní těchto článků jsem tu uváděl, že je sem budu vkládat "jako bych vkládal tu samou fotografii na DA". Prostě taková představa "jako by", když už tam tedy nejsem. Po zkušenostech tohoto týdne upravuji na "Fotka, kterou bych na DA v momentálním stavu určitě nedával". Nedával bych proto, že bych nedával nic i kdybych dávat mohl. Abych trnul co zůstane z komentářů pod tou kterou vloženou fotografií po zásahu nepřetržitého dozoru, by mě ke vložení rozhodně nezlákalo. Asi ani ke komentování. Asi vůbec k ničemu. Nějak nechtěně jsem se tím odejitím pocitově nyní doběhl.

NOTICKA

Co opravdu stálo na DA za vnímání a to velmi pozitivní?

Tyhle dvě básně od JJ ve velice vkusném naservírování.

První

Druhá

RECEPT NA SATARÁŠ, což jsem minule neslíbil

Dnes budeme vařit sataráš. Tedy balkánské jídlo se kterým nikdy nic nepokazíte, spíš naopak.

Připravíme si: 300 gramů vepřového plecka, dvě středně velké cibule, tři papriky, tři rajčata, pokud možno masitá. Pepř a sůl.

Maso trpělivě nakrájíme (ostrým nožem) na kousky asi jako nehet (ale bez něj) na ukazováku. Na kostičky nakrájíme cibuli, na větší kostičky papriky zbavené jadřinců a rajčata. Do kastrolu nejdříve naskládáme cibuli, pak do jedné vrstvy maso (to lehce prosolíme a propepříme), pak papriky a nakonec rajčata. Nakonec hojně zakapeme kvalitním olivovým olejem. Přiklopíme pokličkou a na mírném plameni necháme vařit devadesát minut. Po tu dobu ani nemícháme.  Jako by nebylo. Promícháme až po odstavení ze sporáku a můžeme ještě zakápnout kvalitním olivovým olejem. Hodí se pořádný kus chleba.

 Pořádného chleba.

K tomu můžeme využít tu hodinu a půl a zajít do pekárny pro chléb.

Ale může se ta hodina a půl v některých případech využít i následujícím způsobem:

A tedy když nastane ta celá, nerušená hodina a půl. A tady se ukáže vhodnost tohoto vaření pro moderátora DA. Má devadesát minut na pečlivě pročtení všech stížností, které se mu za ten den či dva ve schránce nashromáždily. Toho bečení, zoufání a stěžování. Není to jednoduché. Soustředit se, najít všechny kontexty, odkazy a odkazy na odkazy se stížnostmi souvisejícími s dalšími odkazy. No a zatím se pěkně tiše sám sebou připravuje sataráš. Minuty utíkají, naskakuje celá hodina tato zodpovědná práce moderátora humanisty nebere konce. Skučení neustává, ublíženost kypí jak včas neztlumený plamen pod držkovou polévkou. Občas koprovka. Hodiny se neúprosně sunou, hladu přibylo a humanista musí chtě nechtě přijmout rozhodnutí a selektovaně zaslat report vrchnosti. Nakonec též zoufalý uspořádá v excelu všechno do tabulky a indexuje problémy. Šikula připraví kontingenční tabulku ze které je pak při použití vhodného statistického modelu vidět jak se věci mají. Okamžitě vidí, kdo si nejvíc krát stěžoval, kdo si vůbec nestěžoval ale na kterého si stěžoval nejvíce krát ten který si celkově stěžoval nejvíce. Statistika nelže, čísla nelžou, viník nalezen. Tabulka s vyznačením kritických míst odeslána přesně po osmdesáti devíti minutách. Doběhne ke sporáku, humanista, poklička letí dolů, chleba nahoru. Po dobrém zažití může tu protivnou práci co mu vzala osmdesát devět minut proprat se soukmenovci na sociální síti. Tedy chvála Sataráši, Sataráši,...Satanáši... spolu to zvládneme. Jen nevím, jestli ta tabulka statistická u adresáta pak automaticky generuje dopis se správnou mailovou adresou, nebo je to ještě věci kolektivního mudrování.  

DVĚ MOJE VÝCVAKOVKY

První pořízená brzo ráno asi kilometr od nejbližšího marketu

Druhá... Páteční podvečer. Krajina s jasnou dominantou. Jen mě tak napadlo, že už dnes ta krajina nevonívá, jak vonívala. Stejná cesta v sobotu navečer. Krajina včerejší nikde. Než vkročíš do pole, nikde. O to vleklejší je to následně. S hnojem to tak někdy bývá, nejen na poli.

Závěrem o dvou téměř stejných fotografiích s apelativními texty v záhlaví:

Ta první už má něco za sebou a v tuhle chvíli z komentářů zbyla spíš méně než polovina. Veškeré uvažování o minulosti, současnosti a budoucnosti DA je smazáno, zbylo jen pár textů reagujících na něco co už tam není. To je konstatování, bez dalšího dovozování.

Ta druhá je čerstvě vložená, jaký bude osud, to se uvidí. Jen bych si zatipoval, že v záhlaví uváděné přání a jmenování, jakou že to DA už nechceme nebude vyslyšeno ale naopak, usilovně se na tom pracuje a případně dojde ke spojení s kroužkem háčkování a pletení.

No a zcela na závěr se omlouvám, pokud kliknete na odkaz, kde už není ani to co bylo, když jsem tyhle řádky v sobotu odpoledne dopisoval.