Emeritní víkendový TOP Digiarénový...

Byl pátek, na hodinách 22:19 . Zrovna jsem dokomentoval všechno co jsem na DA ten večer okomentovat chtěl. A přišlo psaní. "Vážený pane Jeřábku"......pak pečlivě naformulovaný text a nakonec odsouzení k relativní nekonečnosti. Už nikdy více, ani nikdy v budoucnu více, to je formulace která přesahuje až do nesmrtelnosti. A tak jsem se stal na věky věků Emeritním členem DIGI ARENY. Odeslán na odpočinek. Ředitelský dopis jak po prožitém školení v Čínské Lidové republice a následující praxi v KLDR.

V té  euforii jsem dál pečlivě sledoval dění na DA. Říkal jsem si, že si ten poslední víkend v pracovním zápřahu musím užít. Někde na sociálních sítích psali, že nějaký TOP od JJ by se občas i tak šikl. A s vůlí sociálních sítí ne radno si pohrávat.

Tedy toto je můj poslední TOP (za stávajících způsobů určitě) a je pouze v rozsahu tohoto víkendu. Byl natolik rušný, že kotvit ho do nějakého širšího časového úseku by bylo nerozvážné.

Než se dostaneme k vybraným fotografiím předkládám jednu svoji. Je to moje první fotografie cvaknutá v pozici emeritního komentátora DA. Jen mobilem, když jsem si mezi tím vším víkendovým mazáním odskočil vychutnat si vzácný déšť.

Vybral jsem následující fotografie:

Báječná fotografie, pohled do historie. Když někdo fotografuje pět, či dokonce deset let a fotografuje dobře, tak za tu dobu nějaký balíček vskutku dobrých, z pohledu DA zřetelně nadprůměrných vytvoří. A když přijde na galerii a ten balíček i ve smyslu vlastní tvorby nadprůměrných fotografií začne rozpouštět, nemusí o pozornost nijak zvlášť výrazně usilovat. A když autor usiluje svými prohlášeními, že body jsou k ničemu a vkládá fotografie tak, že se jim nedokáže ubránit, je z toho v tuto chvíli pěkný téměř sto bodů a pobyt v TOPu zcela nahoře zaručen. I o něj ale autor nestojí, tak se v něm asi nemůže cítit dobře a příště třeba sladí svá prohlášení s realitou, kterou může ovlivnit hned při vkládání fotografie. Tyhle balíčkové momenty se pomnožily a mne vedli k tomu, že jsem ten minulý TOP jaksi nedopsal. Protože mít polovinu TOPu jako historický vhled minulých pětiletek by mě nebavilo. Tahle fotka byla kdysi péfkem s naprosto jiným textem. Na DA doplněna jinou básní. Tedy báječná fotografie jako součást výrazného vstupu na DA. Co až ty balíčky dojdou? To je otázka.....

Tahle fotografie měla původně také zcela jiné záhlaví. Ale také prošlo cenzurou nikoli autorovou. Je to ale moc pěkná fotka a kdo pamatuje PHOTOEXTRAC, tak komentáře některé opravdu pobaví (i když minimálně polovina komentářů byla mazalem průběžně smazána...jaksi se nehodily do krámu falešné očisty). Autor těch komentářů už také podlehl smazání účtu. Ostatně zlobil už hodně dlouho, tak byla jen otázka, kdy by byl bez ptaní vzat vyhazovačem a vyveden ven. Z CZ kdysi před totalitou utekl....takové dejavu..to teď má.

Veselá nápaditá fotografie, která opravdu oko potěší, vyloudí úsměv a přitom se o tu osobu nebojíme. Jedna z nejlepších fotografií za celý měsíc na DA.

Fotografie která už na DA není nijak k doložení se jmenovala DUTÁ HLAVA a nesla toto záhlaví:

 "Také máte dny, kdy vás nenapadne žádná, ale vůbec žádná blbost a připadáte si bohužel úplně normálně?"

Byla nádherná. Autor ji smazal sám. Nedočkal se mazala, kterého o to požádal (tvořila se tam mazací fronta) a postupně smazal všechny svoje fotografie co na DA za ta léta měl. Patřil k nejlepším a co se street photo k výlučným na galerii. Člověk, kliďas, který podlehl brutalitě moci a prostě to v marnosti okamžiků zabalil. Jako když z člověka něčí ješitnost dělá smrkáče.

Tahle fotografie měla původně v záhlaví následující text:

"SISYFOS:

Věnuji Xxxxxx Xxxxxxxxx, jeho vytrvalé snaze o soustředění pokročilých fotoamatérů na českém internetu.S úctou a respektem vůči tvorbě a odvaze".

Měla a za chvíli už neměla. Smazáno, nepřípustno. Ještě tak někomu děkovat a narušovat budoucí mír. Zvláště v situaci kdy hulváti jsou jasně oddělováni a žádnou glorifikaci nepotřebují.

Když jsem tu fotku uviděl, bylo mě jasno že ON prostě nemá šanci. Přesto je ta fotka úsměvná i když domýšlený děj zavánějící pošetilostí.

Práci tohoto autora mám moc rád. Pokaždé když vidím jeho práci, mám radost. A tohle opět jedna z nejlepších fotografií za tento měsíc.

Když jsem uviděl tuhle fotku, četl text tak mě cosi napovídala. Až později vyplaval příběh. Příběh který  mě vyprávěl můj táta. Na Vysočině ve třicátých letech minulého století působil hajný, nebo správce lesů, nebo něco takového podle našeho dnešního pojmosloví. Jeho zaměstnavatel si ho velice považoval. Naopak lidé jaksi dole měli naprosto jiný názor. Hajný co nevykonal sám, to donesl svému chlebodárci. Udával za naprosté drobnosti. Ale také spravedlnost vykonával sám. Proslul svojí krutostí a mnohé lidi dostal do neštěstí, často s maskou kamaráda či proradné empatie. Ty obyčejné, co si z lesa do svých chudých obydlí nesli kus jinak nevytěžitelného dřeva i občasné pytláky, kteří jedním zajícem krmili početnou rodinu. Pokud někoho udal, dostalo se mu těžkých, mnohdy ekonomicky likvidačních testů. Když už to přesáhlo veškeré meze, domluvilo se pár pytláků ve jménu celého regionu a hajného chytili, odtáhli do odlehlého koutu kdesi v lesích. Tam mu svázali nohy a za ně ho pověsili na větev tak, aby se hlava dotýkala velikého mraveniště. Do úst vložili roubík a odešli. Hajného našli strážníci asi za týden. Výsledek promyšlenosti pytláků ani nedokázali popsat. Z dnešního pohledu mě napadá, že o podobné kousky nás ochuzuje rozlézající se nešvar v podobě relativní spravedlnosti. Přitom adeptů na podobné mravenčí účtování je k vidění poměrně dost.

To byl tedy víkend pohledem emeritním.

Pak následovalo pondělí, vlastně ještě je. To jsem vložil svojí poslední fotografii. TUTO, přesně tak jak byla vložena včetně adjustace. A v názvu zakotvené nenápadné poděkování "Géniům loci":

Když se chvilku na DA ohřála a přihlásili se k ní tři uživatelé, byla pryč. Spravedlnost a empatie opět dostala...

Slušný člověk poděkování nemaže ani kdyby byl ředitelem vesmíru.

Ještě v pondělí vložil jeden z ikonických členů DA rozlučkovou fotografii s následujícím textem. 

Jak dlouho tam bude? Tedy ten text, ta fotka. Autor nebude. Nedocenil co docenit určitě měl. Novým kouskům prostě starého psa nenaučí ani pan ředitel. A ne všichni mají žaludek silnější než zdravý rozum.

A je tu samotný a definitivní závěr. Dlouho mě jde tahle fotografie, to její poselství snoubící se s autorovým trvalým působením hlavou a zůstane  v mých vzpomínkách. Tedy zůstane navždycky ve významu pojetí času který je uveden ve výše zmíněném psaní. Když zatoužíte po čtení o spáse a nemáte po ruce Bibli, je toto  dílo vždy po ruce cennější.

uff, málem bych zapomenul. Ještě TOTO. aneb


 ňu ňu ňu ťu ťu ťu občas paci pac...tady na mém blogu naviděnou :-)