A když přelétnou tryskáče, dopochoduji mažoretky, smísí se parfémy napříč zúčastněným politickým spektrem, přinesou nůžky co velkou pentli ustřihnout tak opona padá....
šumivé šumí, co čuměli čumí..
Jen v té úžasné zámkové dlažbě se tiše jako Milášek šklebí mrvítko. Ne za dvě století, ne za 100 let, spíš pár měsíců se kubické mrvítko vykutálí. A jak jedno, tak tou narušeností další, další a mnozí...kramflíčkové do písku se boří...
ještě před nedávnem tu klapaly a zněly na jehlách nevratných dnů v odolávajícímu geniu loci ze světa bez mrvítek.
Žádné komentáře:
Okomentovat