NOTES z míst kde se prostě nepřipojíte...Polygonarea

29. 5. 2017

Holoubci ...

Už delší dobu tu po celém městě máme zákaz krmení nelidí. Lidi se po ulicích krmit mohou, ale zatím chodím stále marně hladový. Z nelidí mají výjimečnost labutě. To aby prý děti mohly vidět, jak vůbec takové krmení vypadá a posílily si tak lásku ke zvěři a nelidem vůbec. Občas mají ptačí chřipku.

Holubi ale nemají nic. Těm se sypat a házet nesmí. Zákon je zákon. Navíc prý špiní střechy a chodníky a ty se pak kloužou. A lidi na nich.

Žádná vyhláška nám tu ale nezakazuje nelidem dát napít pramenité vody. I takový nelida je nakonec přece jen tak trochu tou potřebou živé stvoření, nic to nestojí, a navíc tím činíme dobrodiní. Žízní umírající nelida také není nic pěkného k pokoukání a o estetiku je třeba dbát trvale. I kvůli dětem.

Máme tu však statečné jednotlivce i kolektivy. V nestřeženém okamžiku nelidem nasypou a pak se slitují a nenalijí jen obyčejnou vodu. Nalijí něco víc, aby takového nelidu rozveselili. Roztančili.

Nelida je ale nevděčný neruda. Pohrdavě se otáčí a odchází. Stateční jednotlivci i kolektivy ale v takovém případě hrdinsky nelidu zastoupí a spravedlivě se o neobyčejnou vodu rozdělí.


Zůstávají však až do šeření nerozveselení, neroztančení a zamyšlení. Jako by jisté provinění nikomu předat nestačili.  






Žádné komentáře:

Okomentovat