Fotka pro každou příležitost...

Brzy bude brzo tma (začíná takové šeravé období) a ještě před ní ten svátek naprosté samostatnosti.  I pak budou chodit klekánice, a pak budou dušičky (dnes jsem se dočetl, že v období Dušiček očekává městská policie v Hradci Králové zvýšenou návštěvnost hradecký hřbitovů, což mě uklidnilo, a že svátek "Dia de los Muertos" se koná letos v ten den v Praze, ve Stromovce, to mě přímo nadchlo), a pak si pro ně budou chodit čerti, ti šmejdi z nákupáků a bankovních domů. A potom už budou několikastupňové svátky klidu a pohody, hlubokého zapomenutí, špatného svědomí a vydýchávajících kreditních karet i s úroky, dokonce snad letos i zápornými. Ještě jsem opomenul (s přicházející tmou let čím dál více opomínám a o to více notifikuji) začlenit v našich končinách čerstvě osvojený Svátek Halloweenů (nebo jak se to v tom progresivním novém světě píše), svátek sounáležitosti, empatie a kolektivní občanské vylekanosti všech zombie od 5ti do 100pěti.

.....tak abych měl nezištně nafoceno, pro takovou příležitost...

Člověka to potěší když pak vidí svojí (na cizí jsem pes, tichý) autorizovanou fotku zarámovanou a pověšenou na něčí zdi něčí skobě k potěše někoho a občas oprašovanou někým kdo si mojí radost z dávání nepostavil před své křivě se šklebící zrcadlo pošetilosti aby tak ospravedlnil sám sobě to co mu už léta na vlastní zdi připomíná na vlastní oči za všechny prachy prožitý úchvatný východ slunce brzo ráno nad Údolím smrti po mrazivé noci před smrtícím žárem dne cvaknutý jeho prvním ajphonem.