Dycky v pátek (35/2020)

Fotografování do těchto pátků je pro mě nezřídka i takovým výletem do témat a žánrů jež neodpovídají mé dlouhodobé inklinaci. Každý fotograf se něčím profiluje a něco jiného běží kousek vedle mimo jeho zájem. A nebo to, co ho jako fotografa nezajímá musí fotografovat jen proto, protože za něco se to živobytí koupit musí. Tady jsem v situaci, kdy nemusím ale zkouším a pokouším s tím, že není nutno si nepodařenými výlety toho druhu příliš následně zatěžovat hlavu kvůli tomu živobytí.

I dnes tomu tak je. Čtyři fotografie k vybíjení, co fotografie to jiný žánr, případně výlet jinam.

Tady se sešly republiky. Samotná stavba z té První. Bleskosvod z té následující, trouba asi stopětadvacítka novodur z ČSSR a květina dnešní. Takovou totiž nikdo neukradne a střežit ji netřeba. Tak daleko jsme ještě nedošli. Přesto jsem se pokusil o fotografii relativně poetického městského zátiší.

Sport nefotografuji už prakticky vůbec. Žranice nikdy. Programově jsem je odmítal dokonce i nevěstám i ženichům a vím proč. Estetika je mně totiž nad všechny chlebíčky. No a tady se to sešlo...a ještě se sportu svérázným způsobem fandí...nebo možná obdivem padají sousta z úst....

Vždycky jsem pochyboval, že by mělo smysl fotografovat stupidní umělohmotnou, unifikovanou popelnici. Pokud ano tak snad jedině jako humor nějak vtipně popsanou, případně opatřenou úsměvnými grafickými symboly z tvořivých pohnutek našich sousedů. Nicméně tady v tom případě jsem to prostě zkusil. Tedy pokus o relativně poetický pohled "Zátiší s umělohmotnou popelnicí". Asi jasná kandidatura na vybití 🙂 

Živá bytost která která si vzala k srdci tu zásadu "Nenechte se ochočit" a pohrdla místem inventáře na rameni ředitele cirkusu a rolí vypelichané opičky, která hopká jak pan ředitel a jeho šaškové pískají v liduprázdné aréně. I tohle byl pro mě výlet mimo a překvapením se mně tajil dech.

Závěrem dnes přání dobrého světla v novém školním roce a počínajícím podzimu, který je pro fotografa obdobím zvýšené aktivity 🙂

Krajina s obsazenou lavičkou

Práce jako na kostele :-)

 Reportážní snímek z počátku avizované dneškem počínající revitalizace mého blogu

Zdá se, že kolaudace bude v pondělí a první článek po ní v úterý ...:-)

Dycky v pátek (34/2020)

Dnes tu bude jen krátký úvod a doženu to delším závěrem 🙂

Je sedm hodin ráno, pátek a evidentně máme před sebou asi poslední letošní tropický prodloužený víkend. Pak už budeme moc z plavek šít roušky na to očekávané korona návratné září. A to pozor na pravidla. Rozhodně totiž neplatí, že minimalistické plavky patří k minimalistickým ústům..spodní a horní čelisti. Může se Vám tak stát, že neušijete nic pro Vás potřebného a děti po Vás rozhodně Vaše bývalé plavky nosit takto přešité nebudou 🙂

Co se týká pravidel tady, tak ty platí. Tedy vybíjíte jednu fotografii ze čtyř. Tu kterou považujete za nejslabší z té čtyřky. Prostě Vás nejméně oslovující v tom pozitivním slova smyslu. 

Pravidlo pro mé je o tom, že fotky nejsou starší než dva týdny.

Závěrem: Pod minulým "Dycky v pátek" padla logická připomínka, že fotografie nejdou až tak pohodlně po rozkliknutí zavírat jak by bylo záhodno. Vedlo mě to k zamyšlení a k poznání, že není jednoduché cesty jak z toho ven. A došel jsem k závěru, že je možná i v tom kontextu čas na trošku přepracování celé vizualizace mého Blogu. A tak už během tohoto víkendu tu budu provádět pokusy snad směřující k nějakému novému motivu. Tedy kdo přijde v ten čas na můj blog tak možná uvidí něco rozpracovaného, momentálně ověřovaného...i když po stránce uživatelské funkčního. Tedy budou vidět fotky, články, půjde psát komentáře, blog bude normálně přístupný...jen ta vizualizace bude asi v různý čas různě jiná, než je teď a bude se těmi pokusy nějak postupně usazovat, ladit.

Hotovo bude v okamžiku, kdy tu vyjde nový článek. Pokud skutečně zvolím nějaké nové téma, novou vizualizaci, bude v tu chvíli konečná. Pokud se z té cesty budu muset z nějakých důvodů vrátit, bude tu ve chvíli vydání toho nového článku asi dost přesně ta vizualizace, která je tu teď. Rád bych, kdyby jasno bylo nejpozději v úterý po tomto nadcházejícím víkendu.

Tedy prosím o trošku nadhledu po tu dobu, co si tu budu zkoušet různé možnosti a ladit detaily. Možná to tu během té doby bude něco jako "Blog xkrát jinak" :-)

Hezký víkend přeje JJ:-)

Cvoci z jedné letní noci...

Turistická fotografie z nedávné cesty do kraje benediktinů, barokních kostelů...a skalních démonů. Léta na to nebyl čas. To až korona-virus nám spotřebu času přehodnotil.

Kdysi, ještě na Photoextractu jsem vložil tak nějak vizuálně podobnou turistickou fotografii s podobně promyšleným názvem. Jen z Vysokých Tater byla,... možná jen z Nízkých.

A druhý den mě pod ní nějaký člověk napsal asi toto:

"Kdyby tohle sem dal někdo jiný, všichni byste na to plivali, autorovi spílali a klepali si na čelo a volali sračka. Ale protože tohle sem dal umělec Jeřábek, tak se tu blahem pomočujete i když byste takovou hrůzu sami ani nevložili. A Jeřábek vás za to zařadí do toho jeho Topu a tak bude všichni spokojeni, přitom si nevidíte ani na špičku nosu"

Myslím, že léta ten komentář trošku obrousila a zbavila obtížně publikovatelných míst v mých vzpomínkách. Nicméně zůstávám s pocitem, že podobné komentáře zůstaly časem ojedinělé a v současné době už prakticky vymizely. A to myslím obecně. Možná je to tím, že za ta léta víc umějí komentující oddělit zrno od plev a možná i tím, že turistická fotografie za tu dobu jaksi nabyla na vážnosti, obdivu a uznání. Dnes už by se za takový komentář spíš takový komentující styděl, nebo pochyboval, zda nešlape vedle a porucha spíš není na jeho přijímači. Doba se prostě změnila i v této tvůrčí oblasti. Dokonce i kalendářů se prodá víc a mnohdy nestačí jeden pro jednu domácnost. 

Rozmohl se tu ale jiný nešvar.

Ti turisté si často neuvědomují, že turistují do území kde není signál.

Jsou na tu hroznou skutečnost naprosto nepřipravení...psychicky. No a pak je to nebezpečné. Potkáváme pak totiž tzv. NASRturitu, někdy i v celých houfech.

Vystresovaní, že nemohou on-line ze svých nositelných zařízení odeslat své turistické fotografie svým konzumentům na příslušnou sociální síť a to ihned.

Vystresovaní, že jim je k ničemu jejich mobilní panel do kterého jinak stále zírají aby viděli kudy kudy cesta za příštím balvanem.

Vystresovaní, že musejí sundat bezdrátová sluchátka, aby se mohli tím of-line stavem zpovykaní alespoň vzájemně sdílet a nepodělali se strachem...chovají se podrážděně k těm které potkávají a co až sem došli, aby těm sítím unikli a kterými normálně zpovykanci jen pohrdají. Místo démonů ve skalách se sami stávají démony.

Dycky v pátek (33/2020)

Na konci minulého století jsme se přistěhovali na toto sídliště. A uprostřed něj bylo koupaliště. Takové koupaliště s brouzdalištěm pro děti. Až úsměvně působící vesnicky se vší nedostatečností ale se vším půvabem. A to kolem něj bylo jak se říká dětí jako smetí počínaje prvními květnovými pařáky. A vždycky tam byla voda pro všechny. Pak ale ve jménu nových trendů nového století přišli odborníci napříč celým odborným spektrem na to, že koupaliště je nemoderní, neodpovídá potřebám nové doby. A za schválenou kupu peněz dotačních i ne nechali postavit mlhoviště místo toho koupaliště. A to mlhoviště město spouští vždycky tak za čtrnáct dnů po prvním souvislejším týdnu veder a uzavírá na konci prázdnin ve chvíli kdy předpovídači počasí hlásí, že nás čekají ještě minimálně dva týdny letních teplot, občas nějaká ta tropická. Vlastně by ta úzkostlivost mohla být i celkem jedno. Protože i v tom nejparnějším létě se kolem zotavuje dětí co do počtu prstů jedné ruky normální a jedné sousedovic truhláře. Ale je to moderní, zachytili jsme tu trend a dotace byly včas vyčerpány.

Tuto neděli končí BLOG.CZ. Prostě ho odborníci vypnou. Není to prý už moderní ani nic. Po patnácti letech od té doby co tuhle platformu odborníci koupili a s ní i veřejnou galerii. A ta je také zastaralá tak končí jedním vrzem. Názorů na tuhle skutečnost je spoustu. Mediální šíbři, analytici, samotní uživatelé. Prostě končí jedná bohatá součást historie, nesporně součást kultury (na rozdíl od bulváru k zblití který se těm stejným a podobným odborníkům daří udržovat ke vší modernosti) a vyvolalo to značnou zpětnou vlnu. Mnohé k tomu si najdete sami. Jeden názor sem přidám odkazem přímo.

No a mám také názor. Totiž, asi je čas tu modernizaci dotáhnout do konce. Místo odborníkům předat vesla umělé inteligenci prvotně naprogramované dle příručky prostého selského rozumu. 

Ale fakt je ten, že tomu nerozumím. Když se teď (čtvrtek 14:31) zrovna dívám na TOP DA jasně to moje nerozumění vidím a nechápu co je vlastně moderní. Jsem se totiž domníval...a doufal, že v roce 2020 bude jeden web, jedna galerie odborně řízena tak důstojně, jak důstojná je tradice Česko-Slovenské amatérské fotografie a podle toho bude i vypadat a podle toho tam budou chodit a plnit plány konzumace reklamy Fotografové především...a kvůli Fotografiím především. Obojí bez použití umělé inteligence.

Tady u strýčka google zatím Blogy nekončí a tak i dnes tu máme vybíjenou. Tedy kdo má zájem vybíjí jednu ze čtyř dnes níže vložených fotografií. A to tak, že zbývající trojice je pro něj působivější než všechny čtyři co byly nafotografovány ne déle než během minulých dvou týdnů.

Závěrem: Nějaké přání? No snad tedy přání, aby Vám to někde nezavřeli...odborníci. Protože nemoderní podle odborníků můžete být třeba hned zítra ráno...ve jménu jejich odbornosti

Cestujícím v dešti...

Dycky v pátek (32/2020)

VIDEO-nadpis:Mohutná exploze v Bejrútu: zemřelo nejméně 100 lidí. PLAY....
"Letní aktivity provázejí často drobné úrazy. Otoky, pohmožděniny, natažené šlachy...Wobencosi urychluje jejich hojení. Zahájení léčby co nejdříve po úrazu zvyšuje účinek. Proto mějte Wobencosi vždy po ruce!"..."Ahoj lidičky, My vaši mazlíčci, si rádi žijeme na vysoké tlapce, tak nám to dopřejte, stačí když nakoupíte v Debille výrobky značky HoHoRoyal"...No a hned (vlastně spíš konečně) následuje "praxe" video či fotografie jak z nejhoršího válečného masakru, včetně detailů zakrvácených polomrtvých či mrtvých lidí v Bejrútu.

A pak že okurková sezóna. Houbeleček okurková, právě teď jsou žně šíbrů prodávajících reklamu. Stačí jen počkat na to správné neštěstí a moc se s tím nemazat. Jsme v Čechách v srpnu 2020 a sledujeme práci manažérů mediálního obsahu v náhlém maléru (ne úplně všech a na všech platformách) který umí prodat. Však vy se tím reklamním marastem  (často se i šklebícím) holenkové naši drazí čtenáři nějak prokoušete, než vám spadne čelist u videa či fotografií z místa té hrůzy. 

A spadla i mně. Bez trapných reklam v místech kde to zavání etickou zhovadilostí. Jen je potřeba nechat padat ty čelisti někde jinde. A rozhodně je kde. 

Ono nestačí, že i bez podobných neštěstí a jejich zneužití pro naprosto nevhodné navázání prodeje reklamy jsou zpravodajské weby čím dál více v mnoha případech tímhle bulvárem agresivní, všudypřítomné reklamy vyšponovány spíš pro diváka s hroší kůži a silným žaludkem, než se zájmem se něco dovědět...ono se to musí dotáhnout až to míry bezohlednosti. Navíc napojeno na ve většině případů převzatý obsah, který se na původním místě dá konzumovat bez těchto příšerností.

Tím mám z krku nevýznamnější událost tohoto týdne a protože byla i o fotografiích, prostě ji mám z krku právě tady. Samozřejmě obrazně řečeno. Protože tahle událost nám bude ukazovat svoji tvář na dalších mnoha fotografiích a videích ještě dlouhou dobu.

Tady ale máme už tradičně pouhé čtyři fotografie, ne starší než dva týdny určená k vybíjené. Tedy kdo chce vybije jednu z nich v komentáři. Takovou, která hu zaujala v tom pozitivním slova smyslu ze všech nejméně. 

Hlásí se celý prý že tropický víkend. Tedy všem co si přejí léto jak má být ho tímto přeji někde u vody. Všem ostatním podle jejich přání. Třeba víkend v českých galeriích. Bývá tam chládek a hlavně klid :-)

colors live matter