Když utečete z města, všudy tam a nejen tam přítomného smogu a je noc bez měsíce a podíváte se, zakloníte hlavu a vidíte co bylo a co už není. Díváte se daleko do svítících uskupení a vidíte už jen vizuální historii. Nepředstavitelná šíře bytí vesmíru je v době vašeho pohledu už někde docela jinde. Než k vám obrazová informace dorazila tou dálkou stala se historií...
Marně se budete ale dívat už i jen kilometr pod hladinu oceánu tady na zemi. Přitom je tam realita. Realita, kterou mnohdy považujeme za jakousi dávnou součást historie. Přitom je součástí stvoření, ukrytá před člověkem, jen občas jako jakousi anomálii někdo něco spatří. Jsou tajemství, která nás ještě zneklidní...z našich časů vymknutá, přitom nás předcházející. Ne všechno jsme už stačili vyhubit...v hlubokých vodách...před devastací a chtivostí tajemné ochraňující...
Komentáře
Okomentovat