En attendant Godot

 

GREEN DEAL

 ...na věčné časy...

...a nikdy jinak...

...i kdyby...

...tak angažované konceptuální umění přežije...

Jaro poeticky geografické...

Za odpoutání Politické Geografie ze dna povědomí a abstrakce prostého lidu a vynesení na mapu boží může paradoxně Sekta Vladimíra Putina a její naprostá geografická zvrhlost.

Poetika Politické Geografie si tu náhle nabytou pozornost i mezi prostým lidem zaslouží. Ona ano...

P ...jako... Jákob ....

 

Prsa v akci i bez...

Tento konceptuální projekt jsem realizoval v říjnu roku 2021. To stálo kilo prsou 99 korun. V akci.

Dnes, tedy tento týden stojí kilo 199 korun. Prsa v akci jsou možná tak doma.

Obojí prsa pocházejí z Vodňan.

Jistě že bylo líp.

Jistě že bude líp… do té doby ale bude konceptuální umění trpět drahotou, zato abstrakce je téměř zdarma.

Zcela se tak ale podařilo vyvrátit, že těžká doba přeje konceptuálnímu umění.

Vždycky když po dlouhé době padá kapka za kapkou...

... mám neodolatelnou chuť...

...něco, málem cokoli, vložit na blog...

spring fresh

 

Návrat ke kořenům umění

 ...samozřejmě jsem vyšel vstříc případnému schielenému genderovému mudrování...

...a promyšleně ho včas eliminoval...

Fotografika bez názvu

 ...bez...

...textu...

Ubití švarného motýla smrtihlava

…kladívkem, poháněným černou klávesou a ukazováčkem…

...v nekonečné smyčce...

 Konceptuální workshop

 pro milovníky černých klavírů, motýlů a Stockhausena

Kolik třešní, tolik višní

Banalita První máje pod rozkvetlou třešní s višní…

Jestli vůbec mohu takovou banalitu, po tom večerním upalování.

Navíc jen mobilním telefonem, neplánovaně sejít z cesty a postavit se společně pod rozkvetlou třešeň v parku.

Vlastně jsem se rozpakoval odbočit z cesty. Totiž málem do chřtánu zřejmě odborářů, kteří víc sami pro sebe než pro téměř prázdné okolí, zřejmě povzbuzeni Milošovou sjezdovou zdravicí a polibkem smrti zlomyslnosti, požadovali méně práce za větší peníze, zbaveni studu, jako by podzimní volby dopadly podle Andreje a s ulehčením že Kalousek TO vzdal. Nutrie kousek dál vylézající a zuby cenící na břeh požadovaly jen o troch více mrkve zodpovědné k napnutému rozpočtu.

Poetičtější to bylo s podivem kousek dál nalevo. To jakýsi Arnoštek balancoval na mezi stromy nataženém laně v přiléhavém kostýmku za pozorování asi jeho možná kdysi plaché laně evidentně směřující k oboustrannému pochopení k čemuže je vlastně ten první májový den. Tedy pokud si dřív něco významného pádem neporouchá, nebo skončí v sousedícím žabinci.

Pocitově nejhorší to bylo za mými zády. Tam totiž kdosi dělal ze svého evidentně inteligentního psa debila, aniž si uvědomil, co o sobě říká mezi těmi povely, co mu padaly z tlamy zkažených zubů. Místo rovnocenného mluvení a naslouchání se skoro člověkem jen povely jako by režíroval nějakou pouliční směs od tchyně nebo studentíka kterého zákon nedovoluje vypráskat rákoskou. Přitom usilovně obšťastňuje skrze svůj telefon kohosi, podle následného pípání na FB.

Pod rozkvetlou třešní klidu se nedočkáš.

Tak urychluji, cvakám, dokud je pěšinka na horizontu nezalidněná a evidentně uvolňuji místo pro selfííí dvojici které je okolí naprosto lhostejné na rozdíl od své vzájemnosti a cestičky kterou si našli jen sami pro sebe…a významně podupává, oči v sloup.